Znojmo
17:00
Val. Meziříčí
17:30
Znojmo
18:00
Znojmo
15:00
Vyškov
18:00
Musíme se více tlačit do brány, nabádá navrátilec po zranění Dominik Tejnor
Máte za sebou několik zápasů po zranění, týmu se nedaří. Jak těžké je naskočit do zápasového tempa v takové situaci?
Nevím, jestli těžké. Já se snažím podat co nejlepší výkon a chci klukům pomoct. Kluci se snaží pomoct zase mně. Sérii proher musíme zlomit, bohužel štěstíčko se k nám nenaklání. Jdeme ale od zápasu k zápasu a věříme, že se to podaří.
Několik posledních zápasů skončilo těsným výsledkem. Co chybí, že se Znojmu nedaří duely převážit na svoji stranu?
Nehrajeme tak, jak si představujeme. Potřebujeme se více tlačit do brány, chybí tomu taková zarputilost. Možná bychom mohli být více na puku, těžko říct. Na tréninku nám tam góly padají. Pak přijde zápas a najednou ty góly nedáváme.
Jde na náladě v kabině poznat, že se nedaří?
Jsme mladý tým a jdeme zápas od zápasu. Přistupujeme k tomu na sto procent. Utkání s Klagenfurtem skončilo, bude nový den a soustředíme se na dalšího soupeře.
Jak se cítíte po dlouhém zranění vy osobně?
Máme teď náročný zápasový program, takže cítím trochu únavu, ale snažím se tomu nepoddávat. Připravuji se na každý zápas tak, abych podal stoprocentní výkon. Zápas od zápasu je to ode mne lepší, ale ještě nejsem ve formě jako třeba vloni.
Po Innsbrucku vás čeká reprezentační přestávka. Může týmu delší přestávka pomoct?
Určitě! Ale my doufáme, že sérii proher zlomíme už v neděli proti Innsbrucku. O přestávce potrénujeme a zregenerujeme, což týmu rozhodně prospěje.
Proti Klagenfurtu jste hrál v první obraně, byl jste i na přesilovkách. Jde o náznak toho, že vám trenér věří?
Od trenéra cítím důvěru. S Jakubem Stehlíkem jsem dříve hrával v Chomutově, s ním si skvěle rozumím. Hraje se mi dobře, prostoru na ledě mám hodně. Jsem za to rád.
Jak vám vyhovuje EBEL?
Z těch několika zápasů jsem už něco zažil a vyhovuje mi. Tady člověk hraje opravdu hokej, není to jen o té taktice.
V lize je hodně cizinců, kteří rádi provokují. Jak s nimi komunikujete?
Moc jim nerozumím. Oni vždycky něco řeknou a já se jen zasměju. Podle mě je to víc naštve, když se na ně usměju.