Jedinou změnou oproti minulému vítěznému zápasu byl návrat Adama Zemana do sestavy. Na marodce i pro páté semifinálové utkání zůstali Jiří Karafiát, Daniel Poizl a dlouhodobě také Patrik Urban s Lukášem Motlochem.

Do zápasu vstoupili aktivněji domácí, kteří se dokázali usadit před Synkovou bránou. Asi nejvíce rušno bylo po pokusu, kdy za znojemským maskovaným mužem zazvonila branková konstrukce. V dalších minutách se do prvních náznaků dostávali také Znojemští, přečíslení ale nesehráli ideálně a na první pokusy z jejich holí měl Žajdlík dobrý výhled. Přesto po výborné práci druhého útoku šli Orli do vedení, když v deváté minutě Robert Havlát pohotově dorazil puk za Žajdlíka. Ihned poté střílel z dobré pozice Otava, ale na jeho střelu měl gólman Tábora dobrý výhled. Po faulu Beránka domácí dostali první přesilovku a potvrdili, že tuto disciplínu opravdu umí. Hruška nejprve ve velké možnosti dvakrát netrefil, Jan Milfait však ve dvanácté minutě volný prostor v postavení Synka našel a postaral se o vyrovnání.

Tato branka dodala domácím potřebný klid na hokejky a byli aktivnějším týmem. Z dalšího tlaku tak dokázali vytěžit další gól, když se v sedmnácté minutě prosadil Jan Hruška. První početní výhodu dostali také hráči Znojma. Netrvalo to dlouho a domácí šli do tří, rázem se tedy naskytla možnost, kterou se nepohrdá. Orli nejprve hledali vhodný recept, nakonec táborskou obranu rozhýbali a přesnou střelou se v devatenácté minutě trefil podruhé v zápase Robert Havlát. Znojemští dohráli úvodní periody ještě v klasické přesilovce, tu už ale využít již nedokázali. Po první třetině, která diváky rozhodně nemohla nudit, se šlo do kabin za smírného stavu.

Ani druhá třetina nemohla diváky v táborské aréně nudit. Domácí si hned od úvodní minuty vypracovali tlak, který vyústil v branku Lukáše Práška. Tomu stačilo pouze využít milimetrové přihrávky Matušíka, Tábor tak šel podruhé v zápase do vedení. Povedenou pasáž Kohoutů přerušila v šestadvacáté minutě premiérová branka Jana Hodináře ve znojemském dresu. Nahození mladého obránce z šestadvacáté minuty zastavila až síť Žajdlíkovy klece. Dobrou příležitost, jak si vzít vedení zpět, měl na holi Pech, jeho pokus mířil do tyče. Kritická situace přišla, když rozhodčí poslal Orly do tří. Obětavá znojemská obrana společně s fantomem letošního play-off, Tobiášem Synkem, dokázala náporu hráčů z husitského města vzdorovat. Poté, co byli Orli kompletní, přišel však tvrdý direkt a rána v podobě branky Jiřího Severy, který v jednatřicáté minutě dostal hodně prostoru a překonal svižnou ránou jinak skvěle chytajícího Synka. Následující minuty se hra uklidnila a gólové hody do konce prostřední dvacetiminutovky ustály. Ke konci si dokázali po delším ofenzivním útlumu vytvořili tlak Orli, Kohouti ovšem těsný náskok uhájili.

Velkou šanci hned zkraje třetí třetiny měl Adam Zeman, Žajdlík si ale proti němu chytře povyjel a dokázal mu značně ztížit zakončení. Až na ojedinělé výpady začali hrát domácí více defenzivně a do útoku se už tolik nehrnuli. V zajímavé možnosti se ocitl opět zničehonic Zeman, maskovaný muž Tábora ovšem ukryl touš do své výstroje. Po velmi přísném vyloučení Bárty dostali domácí přesilovou hru. Tu dokázali využít, když se do střelecké listiny zapsal druhým přesným zásahem večera Jiří Severa. Tato branka Orly, kteří jinak bušili na vrata táborské defenzivy, položila. Snahu svěřencům trenéra Procházky rozhodně upřít, Žajdlík si dokázal kus černé gumy však najít po každém pokusu. Nezabrala ani hra v šesti, kdy se Tábor zuby nehty držel, Matěj Žajdlík však za svá záda už žádný puk nepustil a výrazně tak pomohl svému týmu k postupu do finále.

Orlům tímto zápasem končí sezóna. Favorita se jim podařilo v hodně okamžicích potrápit, chvílemi i předčít, ovšem zkušenosti na straně Tábora rozhodly o jejich postupu do finále, ve kterém se utkají s Havířovem.

Ohlasy trenérů

Richard Lobo (Tábor): Soupeř dnes neměl co ztratit, a bylo to na jeho hře vidět. Nebál se útočit a hráli otevřeně. My jsme hráče v podstatě nabádali k tomu samému; ve Znojmě jsme byli zodpovědní dozadu, ale trošku jsme polevili v tom tlaku směrem do útoku. Dneska jsme se k tomu vrátili, z čehož samozřejmě pramenily i nějaké šance pro soupeře, ale dařilo se nám vždycky být krok napřed, a nakonec jsme zápas zvládli. Třetí třetina od nás zase byla výborně odehraná dozadu a počkali jsme si na své šance a jednu z nich v přesilovce proměnili. Jsme hrozně rádi, že jsme to dokázali dotáhnout. Teď už přichází to, na co jsme vlastně všichni čekali. Z druhé dvojice postoupil Havířov a rozdáme si to s ním o postup do Maxa ligy.

Milan Procházka (Znojmo): V zápase bylo více šancí i branek než v těch předešlých, co jsme sehráli doma. Bohužel dnes těch puků skončilo v naší síti více. Hodně sil nám také vzaly táborské přesilovky, ale těší mě, že i přes to jsme dokázali gólové manko dvakrát stáhnout. Proti Táboru je ale hrozně těžké se prosadit, je to silný tým, a když to srovnám s tím naším, jehož věkový průměr je kolem třiadvaceti let, jakým způsobem se dokázal postavit proti tak zkušenému soupeři, tak smekám klobouk před všemi. Předvedli neskutečné výkony, v základní části i v play-off, kde zaznamenali obrovský posun v obraně a odehráli utkání, mnohdy na prvoligové úrovni. Celou sezónu odmakali, táhli za jeden provaz, a chtěl bych jim za to moc poděkovat.

Letošní ročník jsme chtěli odehrát na předních příčkách a následně to potvrdit i v play-off, což se povedlo. Vytvořila se zde na poslední chvíli výborná parta, která dokázala vytvořit skvělý úspěch.

Za celý tým děkujeme také znojemským fanouškům. Bez diváků se hokej hrát nedá, a i když víme, že nalákat je na druhou ligu není jednoduché, jsme rádi, že s naší kvalitou rostly i divácké návštěvy, a to nejen na domácích zápasech. Zároveň věříme a doufáme, že si cestu na zimák najdou i v následující sezóně.