Soupeři nám ve 2. lize zadarmo nic nedají, má jasno David Stránský

Jak se zrodil váš přestup do Znojma?
Vše proběhlo velmi rychle. Jsem rád, že se to povedlo, že zde mohu být a že mohu Orlům pomoci v jejich cílech.

Co bylo nejdůležitějším faktorem, resp. klíčové v tom, že jste se rozhodl právě pro Znojmo?
Že jdu do týmu, který má ambice. Mimořádně na mě zapůsobilo, že je zde jasně stanovený cíl. Nikdo, od vedení přes realizační tým až po hráče, se za nic neskrývá a jasně deklaruje, o co nám v sezóně půjde. Jednání ze strany Znojma bylo velmi korektní, projevilo o mě zájem, čehož si velmi vážím, a věřím, že se odvděčím dobrými výkony na ledě.

Měl jste i jiné nabídky?
Vzhledem k situaci, která nastala, jsem se připravoval individuálně a zároveň jsem s agentem řešil svoji budoucnost. Možnosti jsme průběžně konzultovali, ale poté, co mi můj agent naznačil, že o mě mají zájem ve Znojmě, a následně se mi ozvalo i vedení Orlů, které mi nastínilo, s čím jdou do sezóny, bylo jasno. Plácli jsme si v podstatě už při prvním telefonátu.

Jaké byly první pocity, když jste dorazil do Znojma, jak vás přijala kabina?
Že je tady opravdu vedro (smích). Radim Matuš mi hned říkal, že jsem přijel na českou Floridu. Jinak kluci v kabině na mě působí super, se všemi jsem se hned seznámil a myslím, že bude ještě dost času se lépe poznat.

Zjišťoval jste nějaké podrobnosti o klubu, ptal jste se třeba hráčů? Zmíněný Radim Matuš je váš bývalý spoluhráč z juniorky.
Popravdě jsem s Radimem mluvil až zde ve Znojmě, poradil jsem se jen s bratrem a tátem, který také hokej hrával, takže má přehled. Od všech jsem dostal jenom dobré reference.

Znal jste tu kromě Radima ještě někoho jiného?
Osobně jsem znal pouze jeho, proti pár klukům jsem hrál, ať už v mládeži nebo později v chlapech, jiné zase znám z televize, když jsem sledoval Extraligu.

Řekli vám už trenéři co bude vaším hlavním úkolem na ledě, např. přesilovky, oslabení, nebo na to ještě nebyl prostor?
Konkrétně jsme se ještě nebavili, na to bude ještě času dost.

Co byste řekl, že je vaše nejsilnější stránka?
Nerad hodnotím sám sebe, to přenechávám raději ostatním. Ale kdybych měl něco říct, tak dobře se cítím v bruslení.

Co očekáváte od 2. ligy?
Velmi náročná soutěž, pár desítek zápasů jsem v ní odehrál a není to žádná legrace. Čekají nás urputné bitvy se soupeři, kteří nám nedají nic zadarmo.

Na svém kontě máte juniorský titul s Třincem. Je to zatím váš největší úspěch?
Jednoznačně! Člověk zjistí, že něco vyhrát, obzvlášť v kolektivním sportu a v dlouhodobé soutěži, je velmi komplikované, a že ta cesta k úspěchu je plná překážek, se kterými si tým musí umět poradit.

Co je vaším velkým hokejovým snem?
Vyhrát pohár i v mužské kategorii a pak si užít ten pocit zadostiučinění, kdy si v hlavě zrekapituluji, co vše jsem tomu musel obětovat.

Jaký je váš oblíbený klub a hokejový vzor?
Sleduji kluby, ve kterých jsem působil, ale nejoblíbenější v tuto chvíli nemám. Co se hokejového vzoru týče, kdysi se mi moc líbil styl hry Tomáše Kaberleho.

Jaký je váš názor na to, že sezóna v NHL nakonec pokračuje, ač s přísnými opatřeními, např. hry bez diváků?
Jsem pouze fanoušek, takže nevidím pod pokličku, ale určitě mají své důvody, proč sezónu dohrávají i v dost netypických podmínkách. Každý si může domyslet, že velkou roli hrály peníze za případné ušlé zisky z televizních práv apod.

Co rád děláte ve volném čase, když zrovna nehrajete nebo netrénujete?
Rád si přečtu dobrou knížku, podívám se na dokument, vzdělávám se formou podcastů. Také se věnuji přítelkyni a našemu pejskovi, podnikáme různé výlety a snažíme se spolu trávit volné chvilky.

Jak se vám Znojmo jako město líbí, stihl jste se už někam podívat?
Znojmo na mě udělalo dojem, velikost a dispozice města mi vyhovuje. I přítelkyně s rodiči, když přijeli, si to zde velmi pochvalovali. Byli jsme se podívat v centru, k vodě, jeli jsme k nedalekému lomu... Určitě navštívím i další místa, malinko jsem koukl na wikipedii a je zde toho dost, co bych rád navštívil.

Na závěr, jaké číslo budete mít na dresu a proč?
73. Vybral jsem si ho kvůli mamince, protože je to její ročník narození a nejméně z rodiny sleduje hokej, takže je v tom pro mě malinko symbolika.