Retrospektiva II.<br><i>Nejvýznamnější události uplynulé orlí sezóny</i>

1. Příchod hvězd z NHL

V zámoří to před blížící se sezónou nevypadalo výhledově dobře s uzavřením nové kolektivní smlouvy mezi vlastníky NHL a hráčskou asociací NHLPA, proto se řada evropských hráčů rozhodla vrátit do svých mateřských klubů, či získala angažmá tam, kde jim manažeři nabídli výhodné finanční podmínky. Zájem byl především v bohatém Rusku, ale také ve Finsku, Švédsku nebo Švýcarsku. Česká a slovenská nejvyšší soutěž rovněž přijaly několik desítek hokejistů se smlouvami v zámoří. Ve Znojmě se už dlouho dopředu vědělo o dohodě s útočníkem Patrikem Eliášem, později k němu přibyla reprezentační gólmanská jednička Tomáš Vokoun, obránce Karel Rachůnek a do rozjeté sezóny naskočil Eliášův kamarád Martin Havlát. Kromě Rachůnka se všichni sešli v národním mužstvu na zářijovém Světovém poháru.

2. Vydařená letní příprava i vstup do sezóny

Vždy v polovině letních prázdnin vyjíždějí Orli na nově připravenou ledovou plochu v Hostan aréně a po několikadenním zvykání na brusle zahájí sérii přátelských utkání. Před sezónou 2004-2005 jich odehráli celkem patnáct s bilancí 8 výher, 1 remíza a 6 proher. Skvělými výkony přehráli mj. v té době úřadující mistry české (Zlín) a slovenské (Trenčín) extraligy a rovněž budoucího mistra Slovenska, Slovan Bratislava. Individuálně se nejlépe dařilo Peteru Pucherovi (6+13), čtyřmi brankami v utkání s Vítkovicemi se blýskl Marek Vorel (v sezóně pak vstřelil jediný gól 11 minut před koncem závěrečného kola základní části do sítě Pardubic), proti Zlínu zaznamenal hattrick a jednu asistenci Karel Rachůnek. Elán Znojemským vydržel do úvodních kol nového ročníku, kdy zvítězili 5:4 nad Třincem a 4:2 nad Karlovými Vary.

3. Rozporuplné výkony opor

Po skvělém vstupu do sezóny se však dostavil útlum a značně nevyrovnané výkony. Některé zápasy Orli prohráli o gól, nebo si zbytečně nechali nasázet několik branek v rychlém sledu za sebou a sami nebyli schopni překonat soupeřova brankáře. Ne vždy úplně podle představ hokejové veřejnosti si ve znojemské svatyni počínal Tomáš Vokoun, i když nutno dodat, že většina obdržených, často laciných gólů šla spíše na vrub nedůsledné obrany. Sám však přiznal, že českou soutěž trochu podcenil. Sehraná útočná dvojice Eliáš – Havlát sice dávala důležité góly, oba hráči se ale nechávali také příliš často vylučovat za zbytečné fauly a dostávali i osobní tresty za nesportovní chování, čímž svůj tým oslabovali. Zbytek mužstva, včetně vyhlášených střelců a opor, na ně někdy až moc spoléhal. Na druhou stranu mohla jejich přítomnost vyvolávat nezdravé ovzduší, které se přenášelo i do kabiny a negativně působilo na psychiku ostatních hráčů.

4. Herní krize a změny na trenérských postech

Znojemští orli už od září více zápasů prohrávali než vyhrávali. I když na nich byla vidět snaha, úspěch se dostavoval jen občas. Postupně se začali propadat tabulkou do nižších pater, tlak z okolí sílil. Po patnácti kolech se nacházeli na dvanáctém místě. Vedení, sponzoři i fanoušci byli nespokojení a tento stav se musel někde odrazit. Změny nastaly po sérii šesti zápasů bez výhry mezi 26. říjnem a 16. listopadem 2004. Hlavní trenér Leoš Zajíc a druhý asistent Karel Vaněk své pozice museli opustit. Na Zajícovo místo povýšil Milan Kastner, jemuž vypomáhal sportovní manažer Rostislav Dočekal. Tato dvojice však vedla tým jen v šesti zápasech. Vedení místo nich po roce a půl znovu angažovalo prověřeného Miloslava Hořavu, post asistenta přijal zkušený Jan Votruba. Noví trenéři mužstvo pozvedli a Orli mezi 23. a 42. kolem pouze třikrát prohráli v normální hrací době a tudíž nebodovali.

5. Postupný odchod hvězd z NHL i dalších hráčů

Konec výluky v NHL byl i přes častá jednání obou stran stále v nedohlednu a hokejisté, kteří v české extralize hráli za pro ně nezvykle nízké částky, se začali poohlížet po lukrativnějších nabídkách. Nejvíce hráčů zlákala ruská Superliga, včetně kladenské hvězdy, Jaromíra Jágra. Ze Znojma se na východ přesunuli nejprve v listopadu Karel Rachůnek s Martinem Havlátem, kolem Vánoc potom také Patrik Eliáš, Tomáš Vokoun zamířil do Finska. Kvůli nevýrazným výkonům kádr opustili i zkušení harcovníci Ján Pardavý a Tomáš Kucharčík, několik hráčů odešlo na hostování do jiných týmů, především prvoligových. Se znojemským klubem se rovněž rozloučil sportovní manažer Rostislav Dočekal.

6. Nové posily

Do oslabeného celku však postupně začali přicházet noví hráči a před vypršením přestupního termínu na konci ledna 2005 se jich mezi Orly zařadilo celkem šest, přičemž čtyři se zkušenostmi ze seniorských reprezentací a dva z nich okusili NHL: Brankář Martin Prusek, obránci Martin Čakajík a Petr Kuboš, útočníci Zdeněk Blatný, Josef Straka a Martin Ambruz. Všichni víceméně dobře zapadli do mužstva a každý svým dílem přispěl ke zlepšeným výkonům celé orlí letky v závěrečných fázích sezóny.

7. Rozloučení Karla Soudka

Koncem ledna ukončil po dohodě s vedením své působení ve znojemském dresu jednačtyřicetiletý zkušený obránce Karel Soudek. Vleklé problémy se zády mu nedovolovaly vrátit se na led, a tak se rodák z Divišova rozhodl s aktivním hokejem skončit. Klub mu připravil slavnostní rozlučku na poslední kolo základní části při zápase s Pardubicemi, kdy hráč obdržel dres s číslem 784, symbolizujícím počet startů v české extralize, a stejný počet sponzorských plechovek piva Hostan. Poté naskočil na jedno střídání do hry, aby tento statistický údaj mohl být oficiálně potvrzen. Pro sezónu 2005-2006 se Soudek stal trenérem dorostenců v Českých Budějovicích.

8. Boj o play-off až do konce

I když Znojemští orli vypadli z postupových příček už po šestém kole základní části a v dalším průběhu sezóny se pohybovali kolem 11. místa, na kterém potom i s celkovým počtem 66 bodů skončili, o návrat mezi elitní osmičkou celou dobu usilovně bojovali. Nechtěli zklamat fanoušky a to jim možná někdy svazovalo ruce. Přesto však ještě dvě kola před koncem živili alespoň teoretickou naději na postup. Jejich snahy ale brzdila také početná marodka a poslední dvě utkání musel dokonce odchytat juniorský brankář Radek Železný, protože Prusek ani Slávik nebyli zdravotně v pořádku. Nicméně sezónu Orli dohráli se ctí a prodloužili si ji alespoň o jeden den, protože Pardubice požádaly o odklad 51. kola kvůli chřipkové epidemii v jejich kabině.

9. Slovenská dvojka v čele kanadského bodování klubu

Jak už tomu je ve Znojmě zvykem, po konečném součtu kanadského bodování již několik let okupuje první příčku vždy někdo z dvojice slovenských ostrostřelců Pucher – Uram. Letos se to podařilo podruhé za sebou znojemskému kapitánovi Peteru Pucherovi, který ve 52 zápasech nasbíral 45 bodů za 16 gólů a 29 asistencí. Marek Uram se držel v těsném závěsu za svým kamarádem, zaostal jen o 5 bodů a s 21 brankami se stal nejlepším střelcem týmu.

10. Úspěšná reprezentační tečka za ročníkem 2004-2005

Už v průběhu sezóny poprvé v kariéře pronikli do národního týmu dospělých znojemští mladíci David Ludvík a Roman Erat. Společně odehráli přátelské utkání s Běloruskem před prosincovým Rosno Cupem. Ludvík se potom dostal i do širšího kádru před Mistrovstvím světa ve Vídni a odehrál další tři přípravná utkání; dvě proti Slovensku a jedno proti Rakousku, které se hrálo 14. dubna ve Znojmě. Při zápase, v němž Češi vyhráli pouze o gól 5:4, se ve svém bývalém působišti představil i Martin Havlát, jenž pak na MS pozvánku nedostal, a Tomáš Vokoun, který sice ze střídačky kryl záda chytajícímu Hniličkovi, ale na MS byl potom jasnou jedničkou a notnou měrou přispěl k titulu. Medaili, a sice bronzovou, získal v uplynulé sezóně také další Orel, mladý obránce Ondřej Šmach, který se účastnil Mistrovství světa hráčů do dvaceti let, konaného v USA.