S Radkem Hamanem nejen o uplynulé sezóně

Radku, jak byste zhodnotil uplynulou sezónu?
Jsem přesvědčený o tom, že byla úspěšná. Určitě lepší, než ta předminulá, byť jsme vypadli v obou případech ve čtvrtfinále. Podařilo se zapojit mnoho mladých hráčů a to byl cíl.

Pro Vás osobně byla úspěšná?
Samozřejmě. Po dvou letech jsem si zahrál znovu extraligu, takže to byla taková třešnička na dortu v mé kariéře.

Mluvil jste o zapojování mladých hráčů. Jak hodnotíte jejich výkony?
Velmi kladně. Samozřejmě tam jsou nějaké věci, které se musí vypilovat, ale to je přirozené. Celkově pracovali dobře a snažili se. Na druhou stranu ne vždy byla ta snaha taková, jak bychom si představovali, byť na to byli upozorňováni. V průběhu sezóny jsme si to vyjasnili, aby věděli, proč se dostali do A-mužstva. Nakonec s nimi byla spolupráce dobrá.

Byla nějaká zásadní věc, kterou jste jim celou sezónu vytýkali?
Za sebe musím říct, že jim chyběla pracovitost. Sice udělají, co se jim řekne, ale někdy to není ani na 100%. Neberu to ale jako něco zásadního. Je to daň jejich věku. Od toho jsou v týmu starší hráči a trenéři, aby je tyto věci naučili. Spíše jsem od nich očekával větší vůli na tréninku, tedy přidávat si zátěž a víc poslouchat rady starších. Někdy to vypadalo, že jen absolvují trénink a odejdou. Pokud nepochopí, že se trénink musí odvést na 100%, a ještě si přidat, tak na velký hokej nedosáhnou. Pro ně pak bude stropem první liga a já předpokládám, že to ani jeden z nich nechce.

Sledoval jste během sezóny i juniorskou extraligu? Jak vidíte ambice Znojma v play-off?
Samozřejmě, že sledoval. Tím, že jsem měl teď možnost hrát v Plzni a vypadli jsme hned v předkole, vím, že play-off na tři zápasy je strašně rychlé a zrádné. Juniorka hraje navíc jen na dva zápasy, což úplně neodpovídá stavu mužstev a jejich síle. Pokud by to bylo na tři nebo čtyři vítězné zápasy, mělo by to větší váhu. Tady se může sejít pár maličkostí, týmu se jeden zápas nepovede a v dalším musí odrážet mečbol, takže je to kruté. Co se týče Znojma, tak kluci prokázali v základní části svoji kvalitu. Byli na předních příčkách a potrápili plno kvalitních soupeřů. Mají velkou šanci dojít daleko, ale osmička, která to hraje, je velmi vyrovnaná.

Myslíte, že by nějaký z juniorů měl šanci už v příští sezóně nakouknout do seniorské extraligy?
Myslím si, že ne. Ten čas ještě nenastal. Kluci potřebují nejprve odehrát celou prvoligovou sezónu a prokázat, že podávají kvalitní výkony. Příkladem byl Kuba Svoboda v loňské sezóně, který odehrál všechny zápasy, a pak po něm sáhla extraliga. Kluci, kteří hráli letos, ještě neprokázali, že na to dlouhodobě mají. Myslím si ale, že od příští sezóny tu budou jména, která by mohla extraligu zkusit.

Když se vrátíme k A-týmu, co Vás v této sezóně příjemně překvapilo?
Příjemně mě překvapili trenéři. Musím jim sklonit poklonu, protože se vyrovnali s těmi trablemi, co jsme měli celou sezónu. To se týká hlavně spolupráce s Třincem. Mnohdy trenéři ani dva dny před zápasem nevěděli, jak poskládají mužstvo. To, že se nakonec urvala osmička, byla hlavně jejich zásluha. Jsem rád, že to zvládli a vydrželi. V základní části bylo navíc těžké použít juniory, protože i oni bojovali ve své lize o play-off. Přesto to trenéři zvládli. To bylo pro mě nejmilejší překvapení, že si nestěžovali a brali to jako fakt.

Jak se Vám osobně spolupracovalo s Karlem Soudkem? Dřív jste byli spoluhráči.
Velmi dobře. Karel je skvělý člověk, navíc byl vynikající hráč. Jako trenér začal v Budějovicích a letos to pro něj byla první seniorská štace. Musím říct, že to zvládl perfektně. Spolupráce s ním byla naprosto v pořádku a skvělá.

Měl jste právo mu mluvit do tréninku? Přidával jste svoje rady?
Tam nešlo ani o právo. Šlo o to, že jsme se navzájem respektovali. Známe se už dlouho dobu, takže jsme věděli, že si můžeme otevřeně promluvit o tom, jak to oba dva cítíme. Ta spolupráce nebyla z pozice, že by měl být někdo někomu šéfem, ale z pozice kamarádů, kteří chtějí dobrou věc.

Karel Plášek letos sehrál kuriózní sezónu. Nejprve jste ho poslali do Písku, pak do Plzně. Jak se na to díváte Vy?
Já se na to dívám trochu jinak než Karel. Kdyby měl právo k tomu něco říct, tak řekne nejspíš jinou věc. Já osobně si myslím, že Karlovi anabáze v Písku prospěla. Tím, že v létě netrénoval kvůli zranění, což u hokejisty není nic neobvyklého, bylo vidět, že se potřebuje dostat do herní pohody. Měli jsme pocit, že potřebuje změnit prostředí, aby se neplácal v tom, kde se chtěl nastartovat do sezóny. Jistý tréninkový deficit u něj byl znát. Na začátku sezóny neodehrál všechna utkání, což ho trochu limitovalo. Písek mu jen a jen prospěl. Byl to samozřejmě risk, ale nikdy jsme neuvažovali o dlouhodobější výměně. Hned od začátku bylo jasné, že se po měsíci vrátí. Nakonec se ukázalo, že se tam chytil a začal střílet góly. Plynule pak přešel z Písku do Plzně. Kdybych to měl říct za sebe, tak si myslím, že sezóna pro něj byla úspěšná.

Jaké pro Vás bylo vrátit se zpátky do extraligy?
Bylo to velmi příjemné a milé. Před sezónou jsem s tím absolutně nepočítal. Extraliga je rychlejší než první liga. Na druhou stranu tam jsou dobré i špatné zápasy, tak jako v první lize. Rozdíl je asi hlavně ve zkušenostech. V extralize je dvacet vypracovaných hráčů v týmu. V první lize to je méně, tedy pokud nepočítám Ústí a Chomutov, kteří mají postupové ambice, takže musí mít totožné mužstvo s extraligovými kluby. Rozdíl je také v taktice. V extralize se striktně a poctivě dodržuje. V první lize to tak vždycky nebývá, ale to samozřejmě souvisí s vyzrálostí hokejistů.

Jedním z Vašich spoluhráčů byl i Radek Duda. V první lize jste bojoval proti němu a v Plzni jste byli v jednom týmu.
Bylo to zajímavé v tom, že jsem Radka neznal jako člověka. Je to pohodový kluk do kabiny. Je velmi vtipný, upovídaný a bezproblémový. Jako soupeř je nepříjemný, protože ví, jak svému mužstvu pomoci. Ať už jen nepatrnou slovní provokací nebo tím, že dohrává souboje a je důrazný. To jsou ale jeho přednosti, proto je to skvělý hokejista. Bylo zajímavé ho poznat i z té druhé stránky.

Vynikající výkony podával v Plzni Luboš Horčička. Přesto podepsal ve Znojmě smlouvu na tři roky.
Smlouva byla podepsaná na začátku angažmá v Plzni. Luboš se už dopředu domlouval s majiteli klubu, že podepíše, aniž by se vědělo, že přejde do konce sezóny do Plzně. Je z toho poznat, že Lubošovi se ve Znojmě líbí a je tu spokojený. Má to i blíž domů do Třince. Extraligovou šanci chytil za pačesy a je možné, že si v nejvyšší soutěži ještě zachytá. Ve Znojmě mu v tom bránit nebudeme. Kvůli tomu se hokej hraje, aby se hráči dostali co nejvýš.

Znojmo má tím pádem dva kvalitní gólmany. Kromě Luboše Horčičky i Ondřeje Kacetla, který v play-off mužstvo hodně podržel.
Přesně tak. Klub je na tom velmi dobře, když má dva takto kvalitní gólmany. Ondra se dere nahoru jako správný mladý kluk. Podává super výkony. Osobně si dovedu představit, že by odchytal celou prvoligovou sezónu jako jednička, což se samozřejmě může stát. Pokud by se Luboš rozhodl zůstat ve Znojmě, nevidím důvod, proč by se v bráně nestřídali. Těch variant je tam spousta.

Na tři zápasy play-off jste se vrátili z Plzně do Znojma. Nebyl to pro Vás tak trochu šok? V Benátkách jste dostali výprask.
Osobně jsem byl zklamaný z toho, že jsme mužstvu moc nepomohli. Chtěli jsme rozhodnout o postupu už v té době, kdy jsme tam hráli. U mladých kluků mohlo nastat takové uspokojení, že my přijdeme a půjde to lehčeji. Nám se ale moc nedařilo a vypadalo to tak, že jsme stáhli i ty ostatní. Jsem smutný z toho, že jsme pro mužstvo nebyli takovým přínosem, jakým jsme měli být. Věřím ale, že by se to projevilo v dalších zápasech. Potřebovali jsme se s mužstvem znovu sžít, aby vědělo, že i my jsme jen lidi. Jsem přesvědčený o tom, že týmu prospělo, když jsme potom odešli. Kluci zjistili, že to musejí uhrát sami a nečekat, jestli to my z extraligy zachráníme. Beru to jako poučení. Příchod čtyř hráčů je velký zásah do mužstva a už bych to příště asi neudělal. Maximálně jednoho až dva hráče. To by pak možná mělo význam. Mužstvo hrálo minimálně čtrnáct zápasů bez nás, takže mělo zaběhnutý svůj rytmus a my jsme ho nabourali.

Jak jste potom sledovali výkony Znojma v play-off?
Hodně, protože je to srdeční záležitost. Musím znovu smeknout před kluky, kteří v takové sestavě, dokázali jednak otočit sérii s Benátkami, a poté potrápit Jihlavu, která přiznala, že takovou vyrovnanou sérii neočekávala. Byla to velká škola pro mladé kluky. Tyto zápasy je budou posouvat výš a výš.

Nemrzelo Vás, že si nemůžete zahrát derby s Jihlavou? Do Hostan arény přišlo přes 3000 diváků.
Tím, jak jsem byl zklamaný z toho, že jsme v sérii s Benátkami nepřinesli mužstvu správný rytmus, tak jsem nad tím ani nepřemýšlel. Klukům jsem to samozřejmě přál. Na druhou stranu jsem měl skvělou atmosféru v Plzni, takže v tu chvíli jsem ani nezáviděl. Pokud bych ale nehrál a nemohl zažít diváckou kulisu v play-off, určitě by mě to mrzelo. Měl jsem ale možnost zahrát si pod skvělým publikem v Plzni.

V Hostan aréně se koncem sezóny hodně zvedla návštěvnost.
Diváky určitě zajímalo, jak se mladý tým s tou těžkou situací vypořádá. Byly tam nové tváře, a ty chtějí fanoušci vidět a sledovat. Hodně tomu také přispělo, že na nás v play-off vyšla Jihlava, což je pro Znojmo velké derby.

Před sezónou jste navázali spolupráci s Třincem. Vypadalo to ale tak, že z toho těží spíše extraligový klub.
Přesně tak. Vycházelo to lépe hlavně pro Třinec. O spolupráci jsme měli trochu jinou představu. Mysleli jsme, že si vezmeme hráče z Třince a oni si pak třeba občas zajedou zahrát extraligu. Byli to kluci, se kterými se v Třinci nepočítalo do základní sestavy. Často se potom ale stávalo to, že jeli do Třince, ale nehráli. Pak byli unavení z neustálého cestování a mělo to za následek, že neodvedli pro Znojmo práci, kterou by měli. Z tohoto hlediska se nám naboural celý systém přípravy v tréninku. Mnohokrát se kluci hned po zápase vrátili do Třince a nebyli na dalším tréninku Znojma. Teď víme, že je lepší hráče přivést na hostování, než na střídavé starty, aby si extraliga nemohla dělat to, co chce. Navíc musím říct, že hráči nebyli tolik připravení na sezónu, jak kluci ze Znojma pod Karlem Soudkem. Ta příprava byla úplně někde jinde, což se projevilo.

V průběhu sezóny pak přišla i spolupráce s Plzní.
Co se týče Plzně, tak spolupráce byla nastolena náhodně. Chtěli od nás výpomoc na jeden zápas, ale pak jsme se bavili o tom, že by chtěli pokračovat. Podmínkou bylo to, že se dostaneme do osmičky, která zajišťovala přímý postup do play-off. Plzeň nám několikrát půjčila své hráče i za těch podmínek, že nenastoupili za svůj klub, aby mohli hrát druhý den ve Znojmě. Honza Dresler, Tomáš Frolo a Honza Heřman přijeli a skvěle nám pomohli. V tom byla spolupráce skvělá. Kdybychom se ale nedostali se Znojmem do osmičky, tak bychom do Plzně neodešli.

Minulý týden zveřejnilo město rozpočet pro hokejový klub.
Samozřejmě to sleduji, protože se jedná o bytí a nebytí znojemského hokeje. Možná si to někdo neuvědomuje, ale je to tak. Pokud se neseženou peníze na sezónu, tak se jen těžko může rozběhnout. Rozpočet od města je velmi klíčový a rozhodující, ovlivnit ho ale nemohu.

Jednali jste už s některými hráči o další sezóně?
Ještě ne. Je to předčasné z toho důvodu, že nevíme, jak dopadne situace s rozpočtem. Do konce března to necháme být. Chceme hlavně stavět na hráčích, kteří tu byli. Pokud se nemýlím, tak jen Tomáš Kolafa tu byl na hostování z Kladna. Jinak jsou to všechno hráči Znojma. Nepočítám pomoci, jako jsou Jakub Lev a Antonín Bořuta, kteří se vracejí do svých klubů. Devadesát procent kádru by mělo tvořit i příští sezónu. Jednalo by se, řekněme, třeba jen o třech hráčích.

Kdy si myslíte, že bude jasno o hokeji ve Znojmě?
Záleží to na sponzorech a jednání s městem. Nejpozději by však mělo být jasno do konce března, aby se začala chystat nová sezóna a domlouvat věci kolem hráčů. V opačném případě, když řeknu tu nejhorší variantu, tak aby měli hráči čas začlenit se do jiných klubů.

Jste ve Znojmě již dvanáct let, přesto bydlíte stále v Brně.
Kdybych věděl dopředu, že ve Znojmě vydržím dvanáct let, tak bych o stěhování uvažoval hned. Tím, že jsem přestoupil do Znojma už ve třiceti letech, tak jsem nemohl tušit, jak dlouhou dobu tam zůstanu. Měl jsem podepsanou smlouvu jen na dva roky. Vzdálenost do Brna není zas tak hrozná. Není to nic, co by se nedalo zvládnout, takže jsem si řekl, že to ty dva roky vydržím. Potom ty smlouvy narůstaly většinou po dvou letech a skončilo to tím, že už dvanáct let dojíždím.

Budete dojíždět i třináctý rok?
Samozřejmě. Velmi rád.

Děkuji za rozhovor.