Erste

Se sněhem přišla do Znojma i výhra

Se sněhem přišla do Znojma i výhra
23.01.2007 | GaZ

Z n o j m o - Zápas se Zlínem je vždycky očekáván s napětím a nervozitou. Tentokrát byla atmosféra ještě umocněna dlouhým čekáním, kdy nebo jestli vůbec hráči Hamé do Znojma dorazí. Celou Moravu pokryly odpoledne příkrovy sněhu a čekalo se a čekalo. Orli vyjeli k rozbruslení včas, rozehřáli se a vrátili se do kabiny, kde očekávali příjezd soupeře téměř padesát minut. Opožděný začátek nebyl příjemný ani pro jedno mužstvo, proto byl rozjezd pomalejší. Potvrzuje to i střelec vyrovnávací branky, své první extraligové, Vladimír Říha: „To dnešní zpoždění určitě víc prospělo jim než nám. Začalo se trochu opatrně, postupně jsme se do toho dostávali.“

Potíže s příjezdem k utkání osvětlil trenér Jaroslav Stuchlík: „ Uvízli jsme v koloně před Brnem ve slavkovském kopci, kde byly poházené kamiony. Čekali jsme, kdy se to hne, ale nakonec jsme to objížděli kolem Brna po okreskách třicítkou. To už nám bylo jasné, že začátek zápasu nestihneme.“

Na dlouhé čekání si stěžoval i střelec vítězného gólu Michal Tvrdík: „Je to asi to nejhorší, co se může stát. Čekáte 50 minut po rozbruslení, zatvrdnete, i když se snažíte udržovat v teple. Než se dostanete do zápasu, tak to zase chvíli trvá. Na led jsme nemohli, protože tam už jezdila rolba, byli jsme v kabině, snažili jsme se nějak hýbat. S podobnou pauzou nedávno v Pardubicích, kde se půl hodiny zkoumalo video, se to nedalo vůbec srovnat. Tam jsme pořád kroužili po ledě a udržovali jsme se v teple. V kabině nemáte moc možností se ve výstroji nějak hýbat.“

Ve velké bitvě dvou výborných obran nebylo k vidění příliš pěkných hokejových momentů a první rána v síti skončila až ve 49. minutě. Po nenápadné akci byl jejím autorem Róbert Tomík, který svoji střelu schoval za projíždějící dva Orly. Tohoto renomovaného střelce angažoval Zlín teprve před nedávnem. „Tomík dal ve třech zápasech čtyři góly. Vzali jsme ho jako střelce a on tuto funkci plní. Uvažovali jsme o něm i na nájezdy, ale bohužel v té době seděl na trestné,“ prozradil trenér Stuchlík.

Vyrovnání přišlo za necelých šest minut střelou zblízka a baseballovou dorážkou Říhy. Měl o to větší radost, protože to byla jeho první extraligová branka, navíc nesmírně důležitá. Orli v posledních čtyřech zápasech na vlastním ledě vstřelili vždy jen jedinou branku. „Body to přináší, tak co…,“ směje se spokojený Říha a pokračuje už vážněji: „Zápas byl těžký, jako každý se Zlínem. Měli jsme zvolenou jednoduchou taktiku, hrát dobře z obrany, vyrážet do protiútoků. Když bude možnost, tak napadat rozehrávku soupeře. Myslím si ale, že tato taktika je u všech mančaftů podobná.“

Obavy z pověstně dobré obrany Hamé vyslovil i Michal Tvrdík: „Měli jsme strach z toho, že když dá Zlín první gól, tak ještě víc zatáhne defenzívu, kterou mají i tak výbornou. Strašně těžce se jim dávají góly. Nám se to povedlo a je to super.“ Orli se opět snažili dotáhnou zápas k vítězství již v normální hrací době, když se to nepovedlo přidali na důrazu v prodloužení. „Šli jsme si v něm víc pro dva body, byli jsme aktivnější,“ mínil Tvrdík.

Gól nepadl, a tak musela opět rozhodovat hokejová ruleta, samostatné nájezdy. Prvním orlím exekutorem byl právě Tvrdík. Svůj nájezd zakončil střelou, která zmizela pod Murínem. Až když se zvedl, objevil se puk za brankovou čarou. Rozhodčí Minář však neukázal pravicí do branky, ale odjel k lavici zapisovatelů. Zase video! Tvrdík byl ale klidný: „Odjížděl jsem od brány a viděl jsem, že puk je za čarou, tak jsem věřil tomu, že nás to už tentokrát nevypeče a gól bude platit.“ Aby nebylo pochyb o zaslouženém přídělu bonusového bodu, nemýlil se vzápětí ani specialista na nájezdy Pavel Selingr, když soupeř na Trvaje nevyzrál ani jednou.