Jednou chci být lídr mužstva, říká Jakub Köver

Už skoro tři měsíce se kvůli koronaviru nehraje. Není to pro hráče už frustrující?
Frustrující to ani není, ale je to těžká situace, kterou jsme si my nevybrali. Zatím ten čas využíváme na přípravu.

Bavíte se o situaci se spoluhráči nebo to nějak neřešíte?
Ze začátku jsme to moc neřešili, ale postupem času jsme se o tom začali bavit, jak to bude vypadat a co s námi bude.

Uklidňuje vás trochu aspoň fakt, že můžete být na ledě?
To určitě ano. Je to jediná pozitivní věc, která v této situaci je. Díky tomu se můžeme připravovovat a zdokonalovat.

Jaký je osobně váš názor na situaci která se právě děje?
Je to nová zkušenost, se kterou nikdo nepočítal a se kterou jsme se ještě nepotkali. Děje se to po celém světě, tak to musíme respektovat.

Jak vyplňujete volný čas, kterého je nyní více než obvykle.
Většinou cvičením nebo si se spoluhráči zahrajeme PlayStation.

Proč jste se před sezónou rozhodl pro Znojmo?
Na začátku sezóny jsme s agentem řešili nějaký tým a přišla možnost přijít do Znojma. Vize, kterou měli, se mi líbila a jsem rád, že jsem se rozhodl právě pro Znojmo.

Co říkáte na město jako takové?
Město je velmi pěkné, ale kvůli nynější situaci jsem tam byl asi dvakrát. Takže jsem toho ještě moc neviděl.

Jste zatím spokojený se svými výkony?
Moc neumím ohodnotit svoje výkony, neboť jsme odehráli jen pět zápasů, ale nechal jsem na ledě všechno a doufám, že jsem zaujal.

Překvapila vás nějak 2. česká hokejová liga? Přeci jen se jedná o amatérskou soutěž.
Na to, že je to amatérská liga, se v ní nachází hodně kvalitních hráčů a její úroveň není vůbec zlá.

Lákala by vás výpomoc jiným týmům z vyšších lig, jako to dělají vaši spoluhráči?
Určitě ano. Je to můj cíl, který se doufám splní a budu moct pomoci nějakému týmu.

Na jaře 2017 jste se probojoval do nominace Slovenska k mistrovství světa do 18 let, jak na to vzpomínáte?
Určitě se na to vzpomíná dobře. Byly to nejkrásnější momenty mojí hokejové kariéry.

Nemrzí vás, že do staršího výběru jste se následně už nedostal?
Bylo to pro mě velké zklamání, ale nemůžu se na nikoho vymlouvat, když moje výkony nebyly dostačující a trenéra nepřesvědčily.

Jaký je váš osobní cíl v hokeji?
Dostat se nejvýš, jak jen to půjde, hrát kvalitní ligu a být lídr mužstva.

A co nejoblíbenější tým, ať už z Česka, Slovenska, Ruska či zámoří, a hokejový vzor?
Oblíbený tým ani moc nemám, sleduji jich víc. Mým hokejovým vzorem je T. J. Oshie.

Proč jste si vybral číslo 55?
Málo útočníků na světě má číslo 55, tak se mi to zalíbilo a je to i moje oblíbené číslo.