Tesla Orli Znojmo Tesla Orli Znojmo

Chci v extralize stabilně chytat, dává si za cíl Ondřej Kacetl

Chci v extralize stabilně chytat, dává si za cíl Ondřej Kacetl

Znojmo - V sedmi letech ve Znojmě začal s hokejem talent, který ve stejném městě okusil v devatenácti letech první ligu. O dva roky později okusil mezinárodní EBEL. Nyní míří znojemský odchovanec Ondřej Kacetl na další štaci své kariéry. Stojí před ním České Budějovice, kde se popere o post brankářské jedničky. „V roce 2008 mě ani nenapadlo, že bych mého největšího koníčka mohl mít zároveň i jako zaměstnání," říká s úsměvem Kacetl.

Jak byste zhodnotil play-off s Vídní?
Myslím, že jsme nehráli špatně, ale zvítězil ten lepší. Vídeň zaslouženě vyhrála základní a nadstavbovou část. Své kvality potvrdila i v play-off. K Vídni se přiklonilo i sportovní štěstí, které my jsme bohužel neměli.

Co nadstavbová část?
Nadstavba pro nás dopadla velice dobře. Sice jsme nezačali nejlépe, ale možná díky tomu jsme si to pak pohlídali a postoupili do play-off z prvního místa nadstavbové skupiny.

A celá sezona?
Bohužel se nesplnil cíl, a to postoupit do semifinále, ale i tak si myslím, že celkově sezona dopadla dobře. Celou dobu jsme se drželi nahoře a hráli dobře. První šestka nakonec utekla o bod, což byla škoda.

Jak byste zhodnotil celé dvě sezony v EBEL?
První sezonu jsme vstupovali do ligy, kterou jsme neznali. Nevěděli jsme, co od ní můžeme očekávat, a tak jsme se rozkoukávali a získávali zkušenosti. Nakonec to dopadlo nad očekávání, a to účast ve čtvrtfinále, což byl pěkný výsledek na první rok v nové soutěži. Myslím, že po celé dvě sezony jsme se stali důstojnými soupeři pro mužstva z EBEL a že jsme Znojmu rozhodně ostudu neudělali.

foto
⇒  Ondřej Kacetl by se do Znojma rád jednou vrátil

Jak vzpomínáte na první starty za seniory a mistrovský titul s juniory?
Úplně první zápas za chlapy byl s Chomutovem, nějakých pět minut do konce 2. třetiny jsem střídal Luboše Horčičku. Chomutov byl nejlepší v 1. lize a já si těch 25 minut zápasu moc užil. Titul s juniorkou byla nádhera. Celou sezonu všechno šlapalo a šlo se za tím nejvyšším cílem. Měli jsme výbornou partu a nakonec jsme dosáhli i na ten nejvyšší stupínek – na titul mistra juniorské extraligy. Znojemští fanoušci nám navíc připravili výbornou atmosféru na domácích i venkovních zápasech play-off. Jsme rádi, že jsme jim za jejich obrovskou podporu, věrnost a přízeň mohli poděkovat právě na domácím ledě formou získaného titulu. Byly to pro mě nezapomenutelné chvíle, na které budu vždycky rád vzpomínat. Věřím, že i fanoušci si tyto okamžiky společně s námi hráči pořádně užili a vychutnali.

Věřil jste, že se budete hokejem někdy živit, když jste v roce 2008 sestoupili z ELJ, za dva roky jste ji vyhráli a za další dva roky trénujete např. s Kotalíkem?
Tak od malička to byl můj sen - chytat „velkej“ hokej. Byl bych rád, kdyby se dařilo a mohl jsem chytat co nejdéle. Ale v roce 2008 mě ani nenapadlo, že bych mého největšího koníčka mohl mít zároveň i jako zaměstnání. Za všechno hlavně děkuji Jardovi Kamešovi, který mně strašně moc hokejově pomohl a vytáhl můj výkon nahoru, a panu Oherovi, který se kompletně stará o znojemský hokej a díky němu jsem mohl získávat zkušenosti i v zahraniční soutěži EBEL. A samozřejmě rodině, která mě ve všem podporuje.

Co vaše úplné začátky s hokejem?
Začínal jsem v 7 letech, těsně po skončení Nagana. Už od malička jsem chtěl být brankář. V té době byl velký vzor Dominik Hašek.

Kdo vás k hokeji přivedl?
Vlastně za to, že dneska stojím v bráně, můžu poděkovat panu Kučerovi (CYKLO Kučera), i když on o tom asi neví. V první třídě jsem toužil mít „doopravdickou“ lapačku a vyrážečku a tak jsem s mámou šel právě do obchodu pana Kučery s tím, zda by tam neměl nějakou levnější lapačku a vyrážečku. On hned zvedl telefon, zavolal trenérovi Kiliánovi (trenér přípravky), že má před sebou budoucího brankáře a zda by mě nechtěl vidět. A tím to začalo. Šel jsem se s mámou domluvit na zimní stadion s panem Kiliánem, kdy mám přijít na první trénink, poté jsem absolvoval trénink jako „hráč“ v obyčejné zimní kombinéze, ale protože mě to táhlo pořád do brány a hráčem jsem nikdy nechtěl být, tak asi do 14 dnů mi rodiče koupili úplně novou brankářskou výstroj. Od té doby stojím v bráně a snažím se, abych tam stál co nejdéle. Ale samozřejmě mě k hokeji přivedli i rodiče, kteří se mnou celou cestu absolvovali, podporovali mě a fandili mi.

Máte nějaký moment z mládežnické části, na který rád vzpomínáte?
Těch momentů je více, první takový velký moment bylo mistrovství ČR 5. tříd, které probíhalo tady ve Znojmě, kde jsem vyhrál cenu pro nejlepšího brankáře. A další nezapomenutelný moment je určitě juniorský titul.

Budete chytat extraligu, máte ještě nějaké vyšší cíle?
Momentální cíl je prosadit se v extralize a stabilně chytat.

Chtěl byste se do Znojma někdy vrátit?
Určitě bych se někdy chtěl vrátit do Znojma. Vyrostl jsem zde, takže bych rád zase někdy chytal ve Znojmě.

Na konec ještě nějaký vzkaz pro znojemské fanoušky, kterým jste přirostl k srdci?
Všem znojemským fanouškům bych chtěl strašně moc poděkovat za to, jak dokázali týmu Orlů skvěle fandit po celé sezony. To, co fanoušci předváděli při našich zápasech, se jen tak nevidí – stáli vždy při týmu, povzbuzovali a fandili celý zápas i v době, kdy se týmu tolik nedařilo, a na závěr utkání nám vždy poděkovali, na což se opravdu nedá zapomenout! Děkuji za krásnou atmosféru, kterou dokázali vždy na zápasech vytvořit, a chtěl bych fanouškům popřát, aby si tady ve Znojmě užívali ještě dlouho krásného hokeje. Za sebe osobně před všemi fanoušky pomyslně smekám svou masku!