Jiří Karafiát: Snažím se kluky dostat do pohody v každé situaci

Rozhovory
PŘEDEVČÍREM
Třetí nejproduktivnější hráč přesilových her se v rozhovoru rozpovídal o své pozici ve znojemské kabině, podpoře mladých hráčů, či o střídavých startech v Maxa lize. Na závěr sdělil, jak sledoval bronzové Mistrovství světa juniorů, kde fandil svému kamarádovi Adamovi Jechovi.

Vyrovnaný zápas s Havlíčkovým Brodem nakonec přinesl vítězství, jak byste ho zhodnotil?

Za mě super zápas. Havlíčkův Brod dobře bruslí a mají letos dobrý tým. Po zápasové přestávce je hlavně důležité, že jsme navázali na poslední výkony a připsali další výhru. Jsem na kluky pyšný, jak jsme to zvládli.

V minulém rozhovoru jste zmínil, že svou roli nemáte ještě úplně danou. Ale že byste chtěl přispět bodově a pomáhat mladším klukům. Cítíte, že to naplňujete?

⁠Samozřejmě všechno jde zlepšit, ale snažím se roli plnit jak na ledě, tak mimo něj. Přispívat bodově a v kabině pomáhat mladší klukům. Hodně s nimi mluvím a chci jim pomoct někam se posunout.

Jak vám vyhovuje spolupráce konkrétně třeba s mladým Denisem Bártou, se kterým nastupujete v jednom útoku?

⁠Přesně to je kluk, co potřebuje poradit a mít u sebe někoho staršího, kdo by mu pomohl a o to se já snažím. Je to mladý, nadějný, šikovný kluk, co by mohl mít nějakou kariéru a někam to dotáhnout.

Někdy se zdá, že působíte jako "bavič" v týmu, je tomu tak?

Myslím si, že to tak je. Snažím se dělat srandy a dostat kluky do potřebné pohody v každé situaci.

Kdo další by se dal takto označit?

Snaží se o to všichni. Některým to jde, ale třeba Havlisovi (Robert Havlát, pozn. red.) moc ne (smích).

Třetí nejproduktivnější hráč v přesilových hrách, v posledním zápase další gól, je to vaše oblíbená činnost?

⁠Ano. Přesilovky mám rád a nejvíc, když je taky můžu hrát. Je to hra šikovnosti a signálů, které máme naučené a je super, když nám to vyjde a padne gól.

Vánoční přestávku jste prožil jinak než spoluhráči, dvakrát jste nastoupil za Třebíč v Maxa lize, byla to příjemná změna?

Byla. Hokej miluji a za každý zápas, který můžu odehrát, jsem vděčný. Určitě je to pro mě super si zahrát vyšší ligu. Je to vždy velká motivace ukázat se v dobrém světle a pomoct týmu.

Jak výpomoc Třebíči vznikla?

⁠Již před sezónou jsme se o tom bavili jak s panem Hrachovinou, tak i s panem Dolňíčkem. Třebíč měla zájem, abych byl napsaný u nich na střídavé starty a já se vůbec nebránil, tak jsme se dohodli na této spolupráci.

V týmu je Tomáš Svoboda, se kterým jste dokonce hrál v jednom útoku, a další bývalí hráči Znojma. Nezkoušel jste někoho nalákat naopak na výpomoc do Znojma?

⁠Bavili jsme se o tom samozřejmě, ale nijak vážně. Určitě Socha (Tomáš Svoboda, pozn. red.) by byl obrovská posila. Je to moc šikovný hráč, co má za sebou velkou kariéru a jsem rád, že tam hraji zrovna s ním a můžu sbírat zkušenosti.

Proběhlo Mistrovství světa juniorů, sledoval jste poctivě, nebo třeba noční časy byly problém?

⁠Sledoval jsem každý zápas. Když se hrálo v noci, tak jsem šel dřív spát a vstával jsem. Je tam jeden kamarád ze Zlína, Adam Jecho, tak mu fandím a jsem moc rád, že se mu podařilo rozhodnout čtvrtfinálový zápas s Kanadou.

NEWSLETTER
bonus