Radek Haman: Návrat Znojma vítám a rád ho uvidím zpět v extralize

Havlíčkův Brod předvedl v prosinci ve Znojmě sympatický výkon. Souhlasíte?
Jednoznačně musím náš tým pochválit. Ti kluci chodí denně do práce, večer se sejdou na trénink a dvakrát týdně musí předvést optimální výkon. Znojmo je prostě odskočené a to dokázalo potvrdit.

Dvě třetiny jste ale s favoritem drželi krok. Kde se to zlomilo?
Na začátku třetí třetiny. Inkasovali jsme rychlý gól a z té přemíry snahy s výsledkem něco udělat se začaly v defenzívě objevovat okénka. Znojmo navyšovalo pohodlně skóre a až potom se podařilo znovu vrátit k té hře, kterou jsme chtěli praktikovat. Určitě jsme ve Znojmě neudělali ostudu.

Jaké byly pocity se po deseti letech vrátit na znojemský stadion?
Moc hezké. Kdykoliv se objevím ve Znojmě, ať už na zimáku nebo ve městě, tak mě lidé zastavují a vzpomínají. To je vždycky potěšující a moc si toho vážím. Přivítání od fanoušků před zápasem to je asi to nejvíce co může být. Znojmo je srdcová záležitost.

Co říkáte na návrat Znojma do českých soutěží a plány s návratem do nejvyšších pater českého hokeje?
Já mám rád český hokej. V Rakousku to byl pro fanoušky určitě atraktivní hokej. Můj osobní názor je, že to na mě bylo někdy až moc živelný a nekoukatelný. Na druhou stranu takové zápasy najdeme všude, i v české extralize nebo NHL. Jsou lidi, co řeknou, že v zámoří je čtyřicet procent utkání nezáživných. Určitě vítám, že je Znojmo zpět a rád se na něj podívám za pár let v extralize.

Působil jste ve Znojmě třináct sezón jako hráč a rok jako trenér mládeže. Jaká je první vzpomínka, která vás napadne, když někdo vysloví Znojmo?
Hned mi naskočí těch deset let v extralize. Jednoznačně to je první věc, která mě napadne.

Když se teď podíváme na to, že se vrátil na led Jaromír Jágr. Netáhne vás to někdy na led?
Do zápasu určitě ne (smích). Mě stačí když se jednou týdně obléknu do výstroje a s kluky si zatrénuji. Samozřejmě klobouk dolů před ním, ale je potřeba na to mít vlohy a starat se nadstandardně o své tělo. On hokeji obětoval všechno a to i svůj osobní život. Já jsem rád za svoji kariéru jaká byla.

Na střídačce Znojma je dvojice Jiří Beroun – Tomáš Jakeš. S oběma jste u Orlů jako hráč působil nejen jako týmoví spoluhráči, ale často jako kolegové v jedné řadě. Jaké to bylo se s nimi utkat v trenérském souboji?
Je to určitě příjemný. A to prakticky s jakýmkoliv bývalým spoluhráčem a to ať jako ještě hrající nebo na střídačce působící. Potkali jsme se po zápase i s rodinou Jirky Berouna po nějakých letech a ono to v hokeji je i o těch vztazích. Je skvělé, že na sebe po těch letech nezapomínáme.

Po konci ve Znojmě jste prošel Břeclaví, Žďárem a nyní působíte v Havlíčkově Brodě. Jaké jsou vaše trenérské plány do budoucnosti?
Nemám úplně v plánu trénovat vyšší soutěže. Není to můj hlavní cíl. Pro mě je důležité, když někdo chce, abych do toho vnesl něco svého. Začalo to v Břeclavi, pokračovalo u Plamenů a nyní je to Havlíčkův Brod. Pro mě je důležité, když se někomu zamlouvá můj styl, povaha a pohled na hokej. Brod z toho nějak vyplynul, i když jsem letos s trénováním nepočítal. Nakonec jsme se domluvili a jsem za to rád, protože mě to s kluky baví v kabině, rozumím si trenéry i vedením a to je nejdůležitější. Kdybych to tak necítil, ale to dělat nebudu.

Kdyby se někdy objevila nabídka na návrat do Znojma v nějaké trenérské funkci. Zvažoval by jste jí?
Jak se říká, nikdy neříkej nikdy, ale myslím si, že znojemská kapitola je už uzavřená.

Co vzkázat tedy fanouškům ve Znojmě, kteří na vás nikdy nezapomenou?
Určitě ať chodí dál na hokej. Já jim moc děkuji za přivítání a vždycky se bude do Znojma rád vracet. S kýmkoliv se opět pozdravím nebo obejmu, klidně i dám podpis, který jsem snad ještě nezapomněl (smích). Hlavně ale všem zdraví a setkávání se, to je nejdůležitější nejen o svátcích.