Aaron Berisha: Časový posun není tak hrozný, jak jsem čekal

Právě jste odehrál váš první zápas v Evropě. Jaké jsou vaše pocity?
Bylo to složité. Ledová plocha je tu o dost širší a každý umí skvěle bruslit. Říkal jsem si, že hlavně musím pořád držet hlavu nahoře, abych neztratil přehled. Je tu opravdu velký povrch, po kterém se hráči mohou pohybovat. Jinak bylo naštěstí vše stejné. Pravidla a systém hokeje se nijak neliší.

Dorazil jste teprve v pondělí. Jak jste se vyrovnával s časovým posunem?
Ten časový rozdíl je šestihodinový. Hodně jsem spal, pak jsem se vzbudil třeba v pět ráno. Pár dní to bude ještě trvat, něž se s tím posunem úplně vyrovnám. Rozhodně to ale není tak hrozné, jak jsem čekal.

Znal jste před vaším angažmá někoho v týmu?
Vůbec nikoho. Pár kluků tu z Kanady je, ale nikdy jsem s nimi ani proti nim nehrál. Zjistili jsme ale, že máme pár společných známých.

Jak se dorozumíváte s českými spoluhráči?
Kluci vždycky plynule přechází z češtiny do angličtiny. Je to vtipné, ale funguje to.

Stihl jste se už naučit nějaké české slovo?
Ne, vůbec žádné. Ještě na to nebyl čas. Za pár týdnů se ale určitě nějaké naučím.

Máte kanadské i izraelské občanství. Narodil jste se ale v Kanadě?
Maminka je z Izraele. Tatínkova rodina je z Makedonie a Albánie. Takže mám předky vlastně v celé Evropě. Já už jsem se narodil v Kanadě.

Měl byste nějaký vzkaz pro znojemské fanoušky?
Chtěl bych jim moc poděkovat za podporu. Přestože se dnes jednalo o přípravu a nedařilo se nám, byl to pro mě úžasný zážitek slyšet ten hluk na stadionu. Především bubny. Když jsem hrál v Kanadě, tak tam na každý zápas chodilo spoustu lidí a stadion byl přeplněný. Ještě nikdy jsem ale nezažil, aby fanoušci během zápasu bubnovali. Moc se mi to líbilo.