Orlí bratři: Marek a Adam Špačkovi
Zatímco starší čtyřiadvacetiletý Marek je již několikátou sezónu členem A-týmu Orlů, jeho teprve patnáctiletý bratr Adam získává zkušenosti v řadách dorostenců.
Kdy a kdo vás přivedl k lednímu hokeji a jak vzpomínáte na své první hokejové krůčky?
Marek: V pěti letech mě k hokeji přivedli moje rodiče. Pamatuji si, že máma neuměla bruslit, ale přesto mě v botách vodila po ledě, a já tak mohl udělat první hokejové kroky. Svůj první gól si nepamatuji, ale bylo to určitě v přípravce.
Adam: K hokeji mě přivedli mamka s taťkou a brácha (smích). Pamatuji si, jak jsem dostal malou židličku, o ní jsem se mohl opřít. Snažil jsem se na bruslích alespoň trochu udržet. Vždycky jsem chtěl umět bruslit tak jako brácha.
Kterou hokejovou vlastnost nebo dovednost bys chtěl převzít od bráchy?
Marek: Brácha má oproti mně výbornou techniku hole, líbí se mi jak je v zápasech silný na puku a dokáže číst hru.
Adam: Marek má velmi dobrou střelu, tu mu opravdu závidím. Čeká mě ještě hodně práce, abych takovou měl. Snažím se na tom pracovat nejen na trénincích, ale i mimo led. Hodně střílím u nás na zahradě.
Není tajemstvím, že máte ještě sestru, která je zároveň dvojče Adama. Určitě to nemá mezi dvěma bratry hokejisty jednoduché.
No to nemá (smích obou). Ale ne, k Marušce se chováme docela slušně. Ona nás oba podporuje a fandí nám stejně jako celá rodina. Dá se určitě říct, že jsme hokejová rodina.
Vraťme se k vám. Co tě na bráchovi štve a naopak co na něm nejvíc obdivuješ?
Marek: Myslím, že Adamovi chybí větší průbojnost. Je to hráč, který je na tom hokejově na slušné úrovni, ale takové to sebeprosazení mi tam chybí. Měl by být větší lídr v týmu, myslím, že na to má. Možná s tím souvisí to, co na něm obdivuji. On je na rozdíl ode mne kliďas, to já jsem impulzivní. Možná kdyby se naše povahy promíchaly, byl by to ideální.
Adam: Brácha na mě má přehnané nároky a je na mě hodně “tvrdej“. Vím, že je potřeba makat a dávat do toho maximum, ale asi to na mně není tolik vidět. Naopak se mi na něm líbí, že je pro svůj tým schopen udělat cokoliv. Povzbuzuje svoje spoluhráče a žije s týmem, tohle bych se chtěl od něj naučit.
Kdo je tvým hokejovým vzorem?
Marek: Mým sportovním vzorem byl táta, který hrál hokejbal a vždy mi říkal, že hokej je tvrdý sport pro opravdové chlapy. Časem, když jsem začal hokejové dění vnímat víc, mě zaujal Alexandr Ovečkin díky své hře a neuvěřitelné střele.
Adam: Mým vzorem byl od malička můj brácha, vždycky jsem chtěl být jako on. Z ostatních hráčů se mi líbí Patrick Kane, to je neuvěřitelný hokejista. Všechny dovednosti má na nejvyšší úrovni, umí rozhodnout utkání a je to dobrý lídr týmu.
Marku, ty jako starší bratr určitě sleduješ hokejový růst Adama, nemáš někdy chuť mu jako zkušenější hokejista radit?
Adama sleduji. Pokud mi to čas dovolí, chodím na každý jeho zápas. Hokej spolu rozebíráme a mluvíme o něm hodně. Bylo to složitější, když loni první polovinu sezóny hrál v Brně. Teď, co ho mám víc na očích, si všímám jeho výkonnostního posunu. Je víc odpočatý, má větší chuť do tréninků i zápasů, je doma. Díky svým výkonům ve své kategorii dostal příležitost se ukázat ve starším dorostu a tam se mi líbil v zápasech i v trénincích hodně. Je vidět, že trenéři jdou s hráči v trénincích správnou cestou. Dovednostní tréninky, kondičního trenéra a trenérku bruslení jsme my nikdy neměli. Je to jen dobře a takových věcí je třeba plně využít.
Adame, jaký je to pocit sledovat staršího bratra, který hraje za znojemské A mužstvo?
Je to skvělý pocit vidět bráchu hrát za Áčko před plným stadiónem. Když se mu podaří nějaká dobrá akce, hit, nebo dá dokonce gól, užívám si to s ním. Je to pro mě velká motivace a sen si jednou zahrát za Áčko.
Statistiky Marka Špačka:
Adame, jak Marek zmínil v odpovědi na poslední otázku, minulou sezónu jsi začínal v Brně na Technice, proč tomu tak bylo?
V Brně jsem hrál už sezónu před tím, kdy jsme pomáhali postoupit do Extraligy mladšího dorostu a v minulé sezóně jsme bojovali v Extralize, ale bohužel spojení školy ve Znojmě, hokeje v Brně a každodenního dojíždění nebylo dále možné zvládat. Proto jsem byl velmi rád, když jsem se mohl vrátit a být znovu mezi svými kamarády. Najednou jsem měl na všechno víc času, ze školy to mám na zimák deset minut pěšky. Víc času mám i na tréninky, kdy se hlavně ráno můžeme individuálně připravovat s trenéry. Určitě to pro mě nebyl krok zpátky, dostal jsem od trenérů příležitost zahrát si i za starší dorost. Na konci sezóny jsme navíc udělali dobrý výsledek proti extraligovým týmům na turnaji budoucích juniorek v Českých Budějovicích.
Statistiky Adama Špačka:
Jaké cíle si osobně kladete do nadcházející sezóny?
Marek: Chci být v první řadě svým výkonem prospěšný týmu a plnit roli, kterou v mužstvu dostanu. Plně využít času na ledě, který dostanu, pokusit se překonat své bodové maximum, a pomoci tak našemu mužstvu do play-off.
Adam: Chtěl bych zesílit a zlepšit se ve hře před brankou a v zakončení. Udělám vše proto, abych pomohl staršímu dorostu do play-off a chtěl bych si vyzkoušet alespoň pár utkání v juniorce.