Stát na střídačce Orlů? Bylo by to krásné, přemítá nad budoucností Peter Pucher

Sezóna pro Znojmo skončila znovu ve čtvrtfinále. Jak ji s odstupem času hodnotíte?
Kdybychom postoupili přes první kolo play-off, tak by jistě byla úspěšná. Po základní části jsme skončili třetí a měli jsme na to. Bohužel to nevyšlo. Mrzí mě to.

Soupeře pro play-off jste si poprvé volili. Měl jste také podíl na výběru jakožto jeden z nejzkušenějších hráčů?
Nikdy jsem takové věci neřešil. Střetl jsem se s tím poprvé. Je to otázka pro trenéra a pro vedení, koho si vyberou. Já bych si do toho nedovolil zasáhnout, protože je to těžké rozhodnutí. My jsme na tom byli ještě dobře, protože jsme si vybírali jen ze dvou klubů. Kdybychom byli první a vybírali si ze čtyř, tak nevím, co bychom dělali (smích).

Peter Pucher

• narodil se v roce 1974 v Prešově
• do Znojma přišel poprvé v roce 1999
• extraligu hrál i za Pardubice a Brno
• v roce 2009 se vrátil na dva roky na Slovensko
• za Orly odehrál 627 utkání a nastřádal 524 bodů
• letos odstartuje svoji třináctou sezónu ve Znojmě
• získal titul s Košicemi, druhé místo s Pardubicemi a bronz se Znojmem
• má stříbrnou medaili z MS 2000
• kromě šesti mistrovství nastoupil i ke dvěma zápasům na ZOH v Naganu
• v reprezentaci celkem 49 startů a 20 bodů

Čím to, že se Orlům dlouhodobě v play-off nedaří?
Těžko říct. Jak říká každý, play-off je jiná soutěž. Je to hlavně o trpělivosti. Hrát na co nejméně faulů, dodržovat striktně pokyny trenéra a potlačit výkon jednotlivce, protože důležitý je výkon celého týmu. Osobní statistiky musí jít stranou. My jsme bohužel v těch zlomových situacích udělali nějakou chybu navíc. Chybělo nám ale i štěstí. Je to vše propojené jedno s druhým.

Vy jste v play-off nemohl ve všech zápasech pomoct. Byl jste nemocný...
Měl jsem virózu a bral jsem antibiotika. Moc mě to mrzelo, protože když se to začne lámat a je třeba být na ledě, tak já nemohl pomoct. Byl jsem z toho hodně špatný.

Ve Znojmě zůstáváte i nadále. Zvažoval jste i jiné možnosti?
Jsem rád, že jsem se dohodl s majitelem klubu. V případě, že by mě nechtěl, tak bych to řešil, ale my se dohodli okamžitě. Tato otázka tedy ani nepřišla na řadu. Samozřejmě jsem za to rád, protože jsem tady doma a mám tu spoustu zájmů. Když se mě někdo zeptá, jestli zůstávám, a já odpovím, že ano, tak z toho lidi mají radost. A já jsem zase rád, že jsou rádi oni (smích).

Měl jste po čas působení v orlím dresu nabídky z jiných klubů?
Ani ne. Minulý rok se o mě zajímaly Nové Zámky, ale prioritou pro mě bylo zůstat ve Znojmě.

Za Znojmo jste letos překročil dva milníky. Šest set zápasů a pět set kanadských bodů. Sledujete své statistiky?
Sleduje to můj syn, který mě na to upozornil dopředu, že by to mohlo nastat. Já osobně to ale moc nesleduji a neřeším to.

K jakým číslům se až dostanete?
Záleží na tom, jak na tom budu zdravotně. Pokud budu pro tým přínosem a hra bude z mé strany dobrá, chtěl bych hrát co nejdéle. Až budu cítit, že to není ono, nebudu to lámat přes koleno. Mám herní motivaci i v mých synech.

Jak to vypadá s vaší trenérskou kariérou? Stále studujete?
Mám vystudovanou licenci B. Začal jsem si dělat i A, ale je to časově velmi náročné. Studium je tříroční v Bratislavě. Nezvládal jsem to, učiva bylo celkem dost. Musel jsem to v prvním ročníku ukončit. Až skončím kariéru, tak bych si to chtěl dodělat. Už teď se snažím pomáhat i v klubu.

Je tedy vaším snem stát po konci kariéry na střídačce znojemského A-týmu?
Bylo by to krásné a zajímavé. Nejprve si tu licenci ale musím dodělat. Nevím, co bude dál, ale samozřejmě bych se kolem hokeje chtěl motat i nadále. Už jsem se bavil i s majitelem, že by byla možnost zastávat nějakou práci v klubu. To jsem pozitivně uvítal.

Říká se, že největší slabinou EBEL jsou rozhodčí. Jak se k tomu stavíte vy?
V každé lize jsou dobří a špatní rozhodčí. Díval jsem se teď nedávno na nějaký zápas NHL, a když se člověk zaměří na rozhodčí, je vidět, že i tam se dělají chyby. Já nikdy nečekám, že mi rozhodčí pomůže. Jsem rád, když odpíská rovinu. Na ten metr si musíme zvyknout. Nevěřím tomu, že by nás někdy nějak úmyslně poškodil. Když se na to pak podíváte na videu, zjistíte, že ti rozhodčí dělají chyby na obou stranách. A když nás poškodí, tak nás poškodí. To se děje na celém světě.

Mají jiný metr než ti čeští, respektive slovenští?
Myslím si, že by bylo daleko lepší, kdyby se sjednotili a pískali více třeba fauly hokejkou a tu tvrdší hru nechávali. Nebo naopak. Oni pak na každý zápas nasadí jiný metr a hráč pak neví, co má hrát.

Sledujete situaci kolem Slovanu Bratislava, který pravděpodobně skončil v KHL a jednou z jeho možností je i EBEL?
Ano, sleduji to. Dával jsem ohledně EBEL i nějaké rozhovory slovenským médiím. Slovan je klub na evropské úrovni. V případě, že by vstoupil do EBEL, byl by to skvělý krok. Její kvalita by se ještě zvýšila. Jsou ale tlačeni slovenskými kluby, aby zůstali u nich v extralize. Samozřejmě bych byl ale nejradši, kdyby šli k nám.

Téměř jistě se do ligy vrátí Záhřeb. Jaký na to máte názor?
Dva roky byli v KHL, takže si udělali ještě lepším jméno v Evropě. Je to dobře, že se vrací. Záhřeb mě velmi překvapil. Myslel jsem si, že ve městě nebude zájem o hokej, a když jsme tam přijeli na první zápas, bylo vyprodáno. Byla tam vynikající atmosféra. Naopak jsem zklamaný z Bolzana. Čekal jsem, že to bude něco podobného, ale nakonec tam je poloprázdný stadion. A to tam kdysi hrál i Jágr (smích).

Sledoval jste i po vypadnutí play-off EBEL?
Tak trochu, ale ne vždy jsem věděl, jaký je stav série. Salzburg jsem na vítěze tipoval. Měli lepší rok než Vídeň a byli tak rozjetí, že ten titul nakonec získali. Vídeň ve finále pro mě byla překvapením. Neměli povedenou sezónu, měnili dokonce trenéra.

Pokračování rozhovoru o kariéře Petera Puchera si můžete přečíst v článku na Aktuálně.cz.