Martin Nemčík: Já a bitky? Když přijdou, tak neustoupím

Jak proběhl váš první kontakt se Znojmem, jak jste se objevil v týmu?
Po skončení minulé sezóny mě oslovil sportovní manažer klubu Rostislav Dočekal. Já už jsem potom jen čekal, jak se to bude dál vyvíjet. Zájem byl z obou stran, takže nebyl problém domluvit se na spolupráci.

Měl jste ještě jiné nabídky, rozhodoval jste se?
Ještě mě kontaktovala Banská Bystrica, ale upřednostnil jsem Znojmo, protože je to podle mě krok vpřed. Na Slovensku bych sice hrál nejvyšší soutěž, ale EBEL je pro mě něco nové. Těším se na sbírání dalších zkušeností.

Co od pro vás nové soutěže očekáváte? Máte nějaké představy?
Z toho, co jsem slyšel, tak předpokládám, že se v lize hraje útočný hokej „hore-dole“. Takže doufám, že tomu tak opravdu bude, že bude padat hodně branek, že si to se spoluhráči i fanoušky užijeme. A také věřím, že mě to posune dál v kariéře.

Nastoupil jste už někdy alespoň do nějakého přípravného zápasu s týmem z EBEL?
Nenastoupil, hrál jsem jen proti českým extraligovým týmům. Žádné porovnání tedy nemám, ale o to víc se těším na ligu.

Jaký styl hokeje je vám nejbližší?
Líbí se mi hra do těla, přímočarý hokej. Netahat to po rozích, jít přímo do brány. Říká se, že v této lize se tento styl praktikuje, takže by mi to mělo vyhovovat.

Jste vysoký, silový typ hráče, což Znojmu v předchozích letech trochu chybělo...
Myslím, že to je jeden z důvodů, proč jsem tady. Už mi to vlastně i tak trochu naznačil pan Dočekal, když jsme spolu jednali. Znojmo potřebovalo trochu větší hráče, kterými jsem já nebo třeba i Martin Bača, jenž si chránil hráče v Nitře, já měl tuto úlohu v Trenčíně. Ale nikdy jsme se spolu...no, i když párkrát jsme se po sobě dívali...ale nikdy jsme se spolu nebili.

Takže dokážete ochránit své spoluhráče?
Ano, ano. Já jsem takový, že když někdo bude dělat zle mým spoluhráčům, tak já si k němu hned přijedu popovídat...

Jste typem hráče, který bitky dokáže i vyvolat?
Právě že ani ne. Ale rozhodně se tomu nebráním. Když to přijde, tak to prostě přijde. Neustoupím.

Rychlá fakta - Martin Nemčík

- jednadvacetiletý slovenský obránce

- výška 194 cm, váha 91 kg

- kromě působení na Slovensku se objevil i v zámořské EJHL

- ve Znojmě podepsal roční kontrakt

- bitkám se nebrání, svou sílu již několikrát dokázal

Pamatujete si nějakou svou větší, zásadnější šarvátku?
Jednu si hned vybavím. Byla s Kelsey Wilsonem. To je Američan, který působil v Banské Bystrici. Předtím hrál i v AHL. Mezi námi to bylo celkem vyrovnané, možná na údery jsem vyhrál. Ale když jsem si pak prohlížel jeho videa, tak vypadal jako slušný zabiják. Takže myslím, že jsem obstál slušně.

Z vašich statistik se dá vyčíst, že jste se podíval i za zámořským hokejem, jak byste toto období zhodnotil?
Byl jsem zkusit juniorský hokej v Americe, ale kvůli složitějšímu studiu jsem si nakonec vybral tuto domácí cestu. Získal jsem ale první důležité zkušenosti, musel jsem se osamostatnit a samozřejmě jsem se velmi slušně naučil jazyk.

Poté už jste nikde v zahraničí nezkoušel hrát?
Ne, po návratu už jsem hrál jen na Slovensku, v Považské Bystrici a Trenčíně.

Jak dlouho už jste tady ve Znojmě a co říkáte na probíhající suchou přípravu?
Jsem zde už čtvrtý týden. Příprava je docela jiná od toho, co jsem byl zvyklý. Není tolik běhání, spíše teď jezdíme na kole. Z toho nohy samozřejmě taky bolí, ale nedostávají tolik zabrat klouby. Ale je to fajn. Příprava je pestrá, děláme i více hokejovějších věcí, zařazujeme i jiné sporty.

Teď jste byli na spinningu, jaký je váš vztah k tomuto sportovnímu odvětví?
No taaak...právě že asi takový (smích). Nebráním se tomu.

Máte ve Znojmě vyřešené bydlení?
Tak ten první rok, na který tu mám zatím podepsanou smlouvu, budu bydlet na bytě s kluky. S Patrikem Novákem a Jindrou Abdulem. Já jsem byl zvyklý bydlet v Trenčíně na intru, takže mi to vyhovuje.

Jak se ve Znojmě prozatím cítíte?
Je to velmi pěkné město. Velmi se mi líbí starší budovy, líbí se mi, že to tu není tak moderní jako třeba v Bratislavě, kde se chtějí opičit po velkých zahraničních městech. Je to malé město, každý každého zná, tak doufám, že tu budou i dobří lidé.