Lukáš Odehnal: Odcházíme s hlavou vztyčenou, vydali jsme se ze všech sil

Juniorský hokej
ČT 4. 4. 2013
<em>Fehérvár, Znojmo</em> - Skončili jen těsně pod tím nejvyšším stupínkem. Znojemští junioři podlehli v rozhodující dramatické bitvě svému maďarskému soupeři a na krku se jim blyští medaile pro vicemistra EBYSL. Jejich váhu ocení mladí hokejisté až později. O čem však již teď mluví jako o tom nejdůležitějším, je skvělá parta, která se ve znojemském juniorském hnízdě utvořila. „Radek Haman z nás udělal tým, rodinu,“ vysekl poklonu svému kouči obránce Lukáš Odehnal.

Jak byste zhodnotil rozhodující finálové utkání?
První dvě třetiny to bylo na naší střídačce celé takové mrtvé. Zlepšilo se to až od třetí třetiny, kdy jsme dali gól. Měli jsme i plno dalších šancí, bohužel už nám tam nic nepadlo. V prodloužení jsme ubránili jedno oslabení, to druhé už jsme nezvládli.

Jaká byla nálada před prodloužením? Co jste si říkali v kabině?
Nálada byla bojová. Hecovali jsme se, chtěli jsme vyhrát. Všichni jsme do zápasu dali vše, co ještě bylo v našich silách.

V nastaveném čase jste byli lepším týmem, přesto přišla studená sprcha...
Ano, byli jsme lepší. O to více nás to mrzí. Vlastně se opakovalo to, co nás potopilo i v prvním finále...opět gól ve 20. minutě prodloužení a v oslabení.

Prodloužení trvalo opět téměř dvacet minut, jak jste na tom byl se silami?
Vždy, když jsem šel z ledu, tak jsem byl maximálně vyšťavený. Na střídačce jsem si pak řekl, že ještě chci hrát, že ještě ze sebe něco vydám. Ani nevím, kde jsem v sobě sebral tolik síly. Ale ano, toto prodloužení, kdy se hraje čtyři na čtyři, bere síly ohromně.

foto
⇒  Lukáš Odehnal

Rozhodčí ve finále trochu pouštěli některé fauly, bylo to ku prospěchu hry?
Myslím si, že když některé fauly pouští na obou stranách, tak je to v pořádku. Rozhodčí pískali docela správně. Až na to poslední vyloučení v prodloužení...neviděl jsem to úplně dobře, takže zase nemůžu soudit. Dá se říct, že pískali rovinu i v prvním finálovém utkání tady ve Fehérváru. Menší fauly pouštěli kvůli plynulosti hry, větší už prostě pískli.

Ve Fehérváru je vždy docela velká zima, vnímáte toto chladno?
Já osobně to téměř vůbec nevnímám. Před zápasem si dáme pár koleček, rozehřejeme se. A během utkání, zvláště když je tak nervózní jako dnes, nic nevnímám.

Přijeli vás podpořit dva autobusy fanoušků, další příznivci přijeli auty, chtěl byste jim něco vzkázat?
Jste fantastičtí! Je skvělé, že nás přišli podpořit v takovém počtu. Hráči a fanoušci Fehérváru jsou už dávno pryč a my ještě stále slavíme na ledě. Už v semifinále nás přišlo podpořit hodně lidí. Nikdy jsem před takovou návštěvou nehrál, bylo to úžasné. Mě osobně to hnalo hodně dopředu.

Máte za sebou poslední zápas celé sezóny, co byste k jejímu průběhu řekl?
Na začátku sezóny se nám moc nedařilo. Jeden zápas jsme prohráli, další pak vyhráli. Potom jsme si na sebe zvykli, sedlo nám to. Měli jsme sérii vítězství a herně jsme se zvedli. Nikdo nevěřil, že dojdeme až tak daleko.

Působil jste v dresu Orlů první rok, jak se vám líbil?
Já jsem ve Znojmě na ročním hostování z Komety Brno a jsem rád, že jsem kluky ze Znojma poznal. Byli jsme skvělá parta, skvělá rodina díky panu Radku Hamanovi, který je prostě nejlepší trenér. Udělal z nás rodinu, tým. Dřeli jsme jeden za druhého.

Fehérvár byl asi největší favorit na zisk titulu, vyhrál zaslouženě?
Dá se říct, že vyhráli zaslouženě. Přeci jen podávali vyrovnané výkony po celou sezónu a ovládli i statistiky. Ale my jsme chtěli zvítězit, přestože jsme byli trochu outsideři stejně jako v semifinále. Myslím, že Lublaň nás v semifinále hodně podcenila. My jsme podali hodně týmový výkon.

Až odezní prvotní zklamání, budete moci říct, že sezóna byla úspěšná?
Minimálně pro mě bude hodně úspěšná. Já jsem naposledy něco vyhrál někdy v 9. třídě a toto je určitě můj prozatím největší úspěch a ta nejlepší sezóna.

NEWSLETTER