Otravovalo a nebavilo mě to, vzpomíná Petr Hořava na reprezentační srazy

Kde jste začínal s hokejem a kdo vás k němu přivedl?
K hokeji mě přivedl táta, začínal jsem s ním bruslit v Americe v New Yorku, pak jsme se přestěhovali do Švédska, ještě později zpátky k nám, no a od té doby jsem tady.

V jakém týmu jste začínal hrát u nás v Česku?
Začínal jsem na Kladně, asi tak v páté třídě.

Ve Švédsku jste předtím v nějaké mládežnické kategorii nehrál?
Hrál, ale tam to nebylo rozdělené do nějakých kategorií, tam se spíš jen hrálo podobně jak u nás třeba přípravky.

Jakými kluby jste potom u nás prošel?
Až do juniorů jsem byl na Kladně, tam jsem si zkusil i jednu sezónu v A-týmu. Pak jsem chodil různě po prvních ligách, až jsem se dostal do Ústí, kde se nám podařilo postoupit do extraligy. Potom jsem se vrátil na Kladno, což ale nebylo moc dobrý rozhodnutí... A tak jsem teď tady.

A to je lepší rozhodnutí?
Určitě.

Jak k tomu došlo, že jste se objevil ve Znojmě?
Stalo se to tak, že tady trénoval táta, navíc jsem potkal Jardu Kameše, který říkal, že Znojmo shání lidi, a já na Kladně dál být nechtěl. Navíc mě tady chtěl pan Neliba.

Takže to byla spíš vaše iniciativa, než že by vás sem někdo přetahoval?
To asi určitě. Ale jak jsem říkal, pan Neliba o mě projevil hodně velký zájem.

Prošel jste mládežnické reprezentace, byl i na mistrovství světa osmnáctek v Rusku, jak na to vzpomínáte?
Medaili jsme tam nezískali, byl to takový nic moc turnaj. Já na reprezentační srazy nejezdil rád, moc dobře na to nevzpomínám.

Proč?
Otravovalo mě to a nebavilo. Radši mám ligu.

A prošel jste všemi reprezentačními výběry?
No, já byl i na dvacítkách, ale na mistrovství jsem se tam potom nedostal. Měl jsem nějaký průšvihy, tak mě tam nevzali... (smích)

Takže co považujete zatím za svůj největší úspěch?
Asi postup s Ústím do extraligy.

Jste svobodný?
Svobodný, ale s přítelkyní čekáme miminko.

Co vás baví nejvíc kromě hokeje?
Asi počítač, internet, Playstation 3... A samozřejmě přítelkyně a pejsek, máme Jack Russella.