Skvělý týden Orlů

Zlepšenou formu potvrdili znojemští hokejisté i v domácím souboji s ligovým nováčkem. Zlom ve výsledcích i předváděné hře je znatelný, jeho příčina se však určuje velmi těžce. „Novináři se na to ptají pořád dokola. I když se nám předtím výsledkově nedařilo, nabádali jsme hráče, aby nepropadali panice,“ vysvětluje znojemský asistent trenéra Václav Baďouček. „Věřili jsme, že výsledky musí přijít, protože v tréninku mužstvo pracovalo dobře. Přestože jsme pak třeba prohráli, nedalo se mužstvu vytknout, že by se nesnažili.“

Z pohledu dobrých výsledků posledních utkání by znojemského fanouška mohlo mrzet, že ligová pauza přichází právě teď. Baďouček ale nesouhlasí: „My reprezentační pauzu přivítáme, protože se nám nakupila menší zranění. Dnes navíc nemohl nastoupit Jarda Svoboda, který dostal zánět do lokte. Využijeme tedy volna k doléčení, potrénování a přípravě na další utkání.“

⇒ Pavel Mojžíš je se sedmi kanadskými body nejproduktivnější obránce Orlů

Cenu pro nejlepšího muže utkání si v orlím dresu vysloužil Pavel Mojžíš. Jednatřicetiletý obránce vstřelil dvě přesilovkové branky a do velké míry rozhodl o osudu utkání. Pro defenzivního hráče tedy poměrně nezvyklý bodový příspěvek. „Dva body v jednom zápase jsem dal jen loni v Pardubicích, jinak se mi to nepoštěstilo nikdy,“ souhlasí Mojžíš. „Branky byly šťastné, tu první střelu ještě někdo tečoval a nadzvedl ji, druhá se zase odrazila od tyče dolů. Měl jsem štěstí, že to sedlo přesně. Podíl na gólu mají i kluci clonící před brankou.“

Podobně jako v prvním vzájemném zápase nepadalo ani dnes mnoho branek, utkání vládli především brankáři a pozorné defenzivy na obou stranách. „Boleslav bránila v pěti, my jsme museli útočit do plných,“ popisuje těžkosti při útočném snažení Orlů Mojžíš. „Jsme rádi za tři body, utkání bylo vyrovnané. V minulých zápasech jsme doma ztratili některé body zbytečně, teď je nálada určitě lepší. Dobré to bude, až budeme hrát někde okolo desátého místa,“ dodal.

⇒ Svou 301. extraligovou brankou uzavřel Jiří Dopita gólový účet utkání

Nejpohlednější akci utkání předvedli domácí hráči divákům v 59. minutě, kdy Kucharczyk, Demel a zakončující Jiří Dopita ukázkovou akcí na jeden dotek rozebrali hostující defenzivu a definitivně zlomili odpor houževnatého nováčka. „Z naší strany to bylo trochu nervózní, bohužel se nám v úvodu nepodařilo dát z našich šancí víc branek,“ řekl Dopita. „Bylo to vyrovnané a upracované utkání. Půlku zápasu jsme byli lepší my, potom trochu zabrala Boleslav a v jedné fázi nás i přehrávala, ale podařilo se nám dát třetí gól.“

I přes malý počet vyloučených hráčů dnes klíčovou roli sehrály přesilové hry. Znojmo dokázalo ze čtyř početních výhod dvě využít. „Přesilovky se snažíme hrát jednoduše bez zbytečné kombinace. Hodně nahráváme bekům na modrou a snažíme se clonit před brankářem,“ popisuje Dopita úspěšný recept.

Znojemský matador po svém jubilejním střeleckém úspěchu v minulém kole načal další stovku extraligových branek. „Radek Haman mi říkal, že ve Varech jsem dal třístý gól. Já už na to nějak nehraju, jsem rád, že se nám daří a někdo ty góly dá. Kdo, to už není tak podstatné. Když bude branek hodně, budu rád, ale upřednostňuji, když se daří celému týmu.“

V posledních dnech tedy může být nejzkušenější hráč Orlů spokojen. „Dostali jsme se teď do klidnějších vod, ale při tříbodovém systému stačí dva zápasy a jsme tam, kde jsme byli,“ upozorňuje Dopita. „Takže musíme pracovat dál a věřit, že to dostaneme tam kam chceme.“ Nadcházející čas pro oddych a regeneraci po náročném úvodu extraligy vítá i on. „Na jednu stranu se nám teď daří, ale zase máme zraněné, dnes nemohl hrát Jarda Svoboda, takže o reprezentační pauze si aspoň vyléčíme šrámy,“ uzavřel.

⇒ Filip Haman by rád pokračoval v otcových šlépějích

Před utkáním byl největší hvězdou Radek Haman, který odehrál nejvíc zápasů ve znojemském dresu. V kabině na něj čekal jeho syn, brněnský obránce Filip Haman, jenž prozradil některé detaily z rodinného života Hamanů. Sám Filip je stejně starý jako extraliga ve Znojmě, tedy 10 let.

Na začátku zápasu tvého otce celý zimák vyvolával a oslavoval. Jak se ti to líbilo?
To bylo skvělý, parádní.

Určitě si to zasloužil. Taťka odehrál víc než pět set utkání ve Znojmě, celkem jich už má skoro 800. Je už docela dost starý. Má doma nějaké problémy, třeba po ránu se rozhýbat?
Je úplně v pohodě, je pořád jako mladík. Nestěžuje si že ho něco bolí, on je správně nataženej…

Takže nefňuká?
Ne, vůbec ne! I když taťka furt něco má. Jednou to jsou zuby, pak oko, teď třeba nos…

Nevyžaduje po mamce po zápase nějakou péči, nebo masáž. Nechce pohladit?
On si opravdu vůbec nestěžuje. A co žádá po mamce, to nevím.

A neříká mu mamka, že už je starej, ať se na to vykašle?
Ne, naopak. Spíš mu v tom pomáhá, i já mu říkám, aby hrál dál.

Ty sám hraješ hokej, dáváš mu nějaké rady?
Ne, to ne. Zatím dává rady on mně.

Tobě je deset let. Myslíš si, že vydržíš hrát hokej tak dlouho jako taťka?
No chtěl bych. I já bych chtěl hrát hokej profesionálně.