Nové tváře Orlů - Vladimír Říha

V šesti letech ho přivedli rodiče na Horácký stadion v Jihlavě, kde vyrostla celá řada skvělých hokejistů. Ve svém rodném městě působil od žákovských let až do seniorů, v dorostu a juniorech hrál extraligu. Ve dvaceti letech nastupoval v áčku v první lize, ale byl také často zapůjčován na hostování do nižší soutěže. Vyzkoušel si tak led v Benátkách nad Jizerou, Havlíčkově Brodu, Žďáru nad Sázavou, Třebíči a naposledy i v Mladé Boleslavi.

Zatím si nejvíce cení vítězství v 1. lize podpořené úspěšnou baráží s Českými Budějovicemi a postup do extraligy. V elitní soutěži se ale příliš neohřál a putoval přes Třebíč do Mladé Boleslavi. Tam se setkal s trenérem Hořavou, který pak jeho služeb využíval v době, kdy byli Orli postiženi rozsáhlou marodkou. Tato spolupráce logicky vyústila ve znojemské angažmá, Vladimír se zde podepsal dvouleté hostování.

Od svého působení ve Znojmě si slibuje stabilní místo v kádru a pravidelnou účast v extraligových bojích. Je odhodlán za svoji představu bojovat: „Chci se prosadit do kádru, udělám pro to maximum. Uvidím, jestli po přípravě zapadnu trenérům do koncepce.“

Přestože nemá k zemědělství žádný vztah a neumí ani jezdit traktorem, rozhodl se studovat na Střední zemědělské škole v Moravských Budějovicích, kterou úspěšně zakončil maturitou. Pochází ze sportovně založené rodiny, starší sestra dělala sportovní gymnastiku, matka se věnovala krasobruslení, otec hrál fotbal. Největším Říhovým koníčkem, jak se šibalským úsměvem prozrazuje, je přítelkyně. „Na nic jiného teď nemám čas“