V pondělí už to musíme urvat, burcuje dvougólový Cakl

Úvod utkání vám úplně nevyšel, soupeře jste ale tlačili, i přesto trvalo, než vám do branky něco spadlo...

Začali jsme bohužel skoro stejně jako v předešlých vzájemných zápasech, a to tím, že jsme prohrávali o dvě branky. Valmez ale neměl takový tlak, kterým by nás ohrozil, přesto jim tam padaly góly. Navíc hrají hodně nepříjemný fyzický hokej. Naštěstí jsme si opět dokázali, že nepříznivé skóre dokážeme otočit na svou stranu.

V minulém utkání jste ztratili vedení v dobře rozehraném zápase. Dnes už jste se však podobnému scénáři vyvarovali.

Ve Valašském Meziříčí nás vítězství bohužel stály dvě chyby ve vlastní přesilovce, ze kterých soupeř vytěžil dva góly, a díky tomu se dostal na koně. Skóre jsme pak sice srovnali, ale devět vteřin po začátku poslední třetiny vstřelili Bobři další branku, stáhli se a ubránili pro sebe prospěšný výsledek. To pro nás dnes bylo velkým ponaučením. Zvládli jsme vedení udržet a budeme si chtít vzít z toho podobný příklad i v pondělí, abychom zvítězili i potřetí v sérii.

Co jste si řekli v kabině po druhé třetině, že se vám znovu povedl závěrečný skalp?

Že se musíme ještě více tlačit do branky, protože soupeř opravdu moc příležitostí neměl, zatímco my jsme se trápili v zakončení. Dominovali jsme na puku a věřili, že nějaký gól z toho padne. Když se nám povedlo vstřelit vyrovnávací branku, tým se ještě více semkl a šel si za výhrou.

Hráli jste, i vinou užší soupisky, na hranici svých sil?

Určitě. Já osobně jsem minule sice chyběl, ale tohle je play-off a na menší rány se tolik nemůžeme dívat. Bohužel se nám některá zranění sešla v době, kdy jsme je nejméně potřebovali, což jsme nemohli předvídat. Musíme se však s tím poprat tak, jak to je. Rovněž jsem rád, že šrámy, které jsem si přivodil minule, mě dnes příliš nelimitovaly a mohl jsem pomoci týmu.

Na straně Valachů duel odchytal Adam Pavlíček, se kterým se znáte ze Vsetína. Když jste na něj ujel v první třetině, věděl jste, kam mu to máte poslat?

S Adamem jsme si loni na Vsetíně hodně sedli a jsme výborní kamarádi. A ten první gól? Tím, že je hodně velkým brankářem, jsem hledal místo, kde to tolik neměl pokryté – čímž byl prostor nad lapačkou, a díky bohu to tam padlo.

A druhý gól? To už byla práce celé lajny…

Jo, tam jsem si jen slíznul tu konečnou smetánku. Karfa (Jiří Karafiát, pozn. red.) odvedl skvělou práci za bránou a Havlis (Robert Havlát, pozn. red.) následně vyslal od modré pěknou ránu do ohně, takže já už to neměl těžké, jen jsem do té střely nastavil svou hokejku.

I pro vás jde letos o první seniorské play-off v kariéře. Je ten rozdíl mezi základní částí opravdu tak výrazný?

Jak se říká: „Play-off je jiný sport.” Není to klišé, ale pravda. Navíc rozdíl mezi juniorským a seniorským hokejem je opravdu velký. Hráči, proti kterým nastupuji, i s nimiž hraji v jednom týmu, jsou o dost zkušenější a mají za sebou mnoho podobných utkání. Je to pro mě určitě velkým přínosem po všech stránkách.

Váš otec působí ve Znojmě i jako trenér mládeže. Hraje pro vás velkou roli?

Doma se vždy podíváme na video ze zápasu, probereme, co je potřeba zlepšit, poradíme si atd. Teď v play-off mi k tomu ale už nic neříká a nechává vše na mně. Určitě je to však velké plus, mít po boku někoho, kdo hokej hrál a můžu se s ním o tom kdykoli poradit. Nejdůležitější je samozřejmě to, co si řekneme v kabině, do čehož on už ale nezasahuje.

Teď vás čeká opět duel na půdě soupeře, věříte, že se vám podaří sérii ukončit?

Jednoznačně. Některé série dnes už byly dohrány, takže si myslím, že by to pro nás mohlo být výhodou, v tom smyslu, že nevypadneme z tempa. Určitě ale do Valašského Meziříčí jedeme s cílem konečně urvat vítězství. Zároveň bychom si mohli dříve odpočinout, doléčit šrámy a do další části jít opět ve větší síle.