Na nájezdy si věřím už od malička, libuje si Filip Maláč

Získali jste první body do tabulky, převažuje spokojenost nebo spíše úleva ?
Něco mezi tím. Ulevilo se nám, že jsme body konečně ukořistili. Přidaná hodnota je i fakt, že se to podařilo před vlastními fanoušky, za které jsme nesmírně rádi. Snad podobně budeme pokračovat i nadále.

Utkání bylo dobře rozehrané, Havlíčkův Brod však v závěru srovnal. O vítězi rozhodly až samostatné nájezdy, které jste zvládl výborně. Trénujete tuto loterii často?
V rámci tréninků to pilujeme. Spíš bych ale řekl, že na tuto disciplínu si věřím nějakým způsobem už od malička. Jsem gólman, který hodně bruslí, což je přednost, která jde v samostatných nájezdech hodně znát.

V minulé sezóně jste v týmu Bruslařů leccos odchytal. Měl jste tedy jednotlivé hráče, kteří proti vám pojedou, přečtené?
Přiznám se, že ano. Už jsem nějakým způsobem tušil a čekal, co kdo předvede. Před každým nájezdem jsem se podíval, zformuloval si v hlavě co mohu očekávat, a pětkrát to vyšlo.

Havířov, Vyškov - papírově asi nejsilnější soupeři skupiny. Nyní máte na programu duely se zbytkem týmů východní skupiny druhé ligy. Cítíte příležitost, že by právě v těchto utkáních mohly vaše výkony jít nahoru?
Ano. Doufám, že si i tím zvedneme sebevědomí. A Havířov? Až se s nimi střetneme znovu, věřím, že jim to vrátíme. (usmívá se)

Na čem se z vašeho pohledu zatím nejvíce nadřete?
Těžká otázka. Možná bychom měli hru v některých případech zjednodušit, zejména v obranném pásmu. Dostávat puky rychleji od hokejky, a hlavně střílet góly…

Trenér Milan Procházka v posledním rozhovoru zmínil, že nyní roli brankářské jedničky budete plnit vy. Tobiáš Synek bude zatím gólman číslo dvě. Panuje tím mezi vámi zdravá rivalita ?
Musím říct, že jsme si sedli. Stejný rok narození, v minulosti jsme proti sobě nastupovali, chvíli jsme spolu bydleli i na penzionu. Máme super vztah.

Je role jedničky pro vás motivací nebo spíše zodpovědností?
V první řadě jsem hrozně rád a vděčný trenérům, že tuto roli mohu plnit. Osobně je pro mě i lepší to vědět, protože když cítím důvěru a jistotu od druhých, zvedá mi to sebevědomí, což následně napomáhá i k lepším výsledkům v brankovišti.

Zmínil jste i fanoušky, patříte tedy mezi typ brankáře, kterému k lepším výkonům napomáhají příznivci svým hlasem, nebo to naopak na ledě příliš nevnímáte?
Spíše to tolik nevnímám, respektive snažím se zůstat ve své zóně a soustředit se na brankářský výkon. Po skončení zápasu už je samozřejmě jiná situace, kdy si užívám oslavy a ovace. Fanoušci jsou ti, kteří nás ženou dopředu.