Dominik Tejnor: De facto celý ročník se trápíme jen v hlavě

Poprvé v sezóně Orli dokázali porazit Sokolov. Soupeř sice vyrovnal, ale vy jste dokázali odpovědět. Rozhodl právě gól na 4:3?

Určitě ano. Po srovnání skóre jsme byli v psychickém útlumu a šoku a čtvrtá branka nám vlila do žil novou krev. Začali jsme si věřit a také hrát to, co jsme chtěli.

Vstřelil jste také druhou branku, jak to celé z vašeho pohledu vzniklo?

(usmívá se) Poslal jsem přihrávku Dominikovi Sklenářovi, který byl na levé straně, on mi ji vrátil zpět. Chvíli jsem podržel kotouč a vyměnil si jej opět s ním. Vzápětí jsem dostal od něj další nabídku, a z jedničky jsem vyslal svůj pokus nad beton k bližší tyči. Myslím, že šlo o povedenou střelu.

Totožný průběh zápasu s Baníkem měl i ten poslední vzájemný tady v Nevoga aréně. Tehdy jste také ztratily tříbrankové vedení a na konci se radovali z vítězství hosté. Tentokrát už tomu bylo jinak. Je něco, z čeho jste se dnes ponaučili?

Neřekl bych úplně, že jsme se ponaučili. Přeci jen byl stav utkání opět srovnaný. Člověku se to ale určitě vybaví a vrací se mu déjà vu. Zlomový čtvrtý gól Tomáše Svobody nás ale rozhodně uklidnil. A ponaučení? Těžko říci. Hokej hrát umíme, to víme, ale měli jsme to v mozku, de facto celý ročník se trápíme jen v hlavě.

Bylo tomu tak i při tom posledním venkovním duelu ve Zlíně, kdy jste také ztratili vedení?

Rozhodně. Po první třetině jsme si něco řekli, poté jsme vyjeli na led a hned v první minutě Ševci srovnali. Je to vše prostě v nás. Celý tým se snaží a nikdo nic za mě nevypustí.

Je tedy pro vás vítězství nad Sokolovem odrazem k tomu, abyste se přenesli přes zápasy, které byly dobře rozehrané, ale neskončili úspěšně?

Každé utkání je pro nás extrémně důležité. Už od samého začátku sezóny se víceméně pohybujeme na spodních příčkách tabulky. Jde o velmi psychicky náročnou sezónu. Každého bodu a každého vítězství si hrozně vážíme, protože jsou pro nás neskutečně důležité.

Hodně jste to už zmiňoval, ale v ročníku 2017/2018, kdy jste ve Znojmě také působil, Orli skončili po základní části na posledním místě. V mezinárodní soutěži se nesestupovalo, což v CHANCE lize neplatí. Je i právě díky tomu ten tlak na hráče tak vysoký?

Samozřejmě, ten pocit, že se nehraje žádná baráž a poslední celek automaticky sestupuje, je hodně nepříjemný. Každý z nás, se snaží plně soustředit, abychom v zápasech sbírali pravidelně body. Je ale nesmírně těžké na to nemyslet a hrozně to člověka svazuje. Podobný tomu byl i dnešek. Inkasovali jsme první dvě branky a na ledě jsme skoro nebyli, následoval třetí gól, který pro nás znamenal katastrofu. Pokud by to Socha (Tomáš Svoboda, pozn. red.) netrefil, bůhví, jak by to nakonec dopadlo. Zkrátka ten stres jde všude hodně cítit, jak v kabině, tak na střídačce atd.

V souvislosti se špatnými výsledky přišli změny v kádru. Vytvořila se i s novými hráči v mužstvu dobrá parta?

Kostra týmu zde víceméně zůstala stejná. Já, Radim Matuš, Tomáš Svoboda, Honza Hruška, Martin Šťovíček... Myslím, že jsme je přijali výborně. V této situaci je mimořádně důležité, abychom si navzájem pomáhali a hráli jeden za druhého.

Snažíte se zůstávat stále pozitivní?

Musíme, pokud bychom chodili v depresích, tak to prostě fungovat nebude. Už jsem řekl, že je těžké snažit se na to nemyslet, ale pořád se přeci jen jedná o zábavu. Hlavně co se týče mé osoby. Já si hokej musím užívat, pokud bych byl na ledě smutný, vím, že nebudu hrát dobře. Možná si lidé někdy říkají: „To je dobrý, on se směje, zrovna když prohrávají," jenže já to tak musím hrát, abych podal lepší výkon. Každý to má nastavené jinak a já osobně patřím spíše mezi hráče, kteří dělají legraci a vytváří pohodu v kabině.

Rovněž působíte jako asistent kapitána, snažíte se své spoluhráče také povzbuzovat?

Ano, ale je nás tu více. Tomáš Svoboda, Hrouda (Jan Hruška, pozn. red.), který sice nemá "áčko", avšak tito dva hráči si v mančaftu berou slovo hodně. To samé platí i o dalších starších hráčích.

V dalším kole se potkáte na domácím ledě s Kolínem. S čím do tohoto důležitého střetnutí půjdete?

Naší povinností je vyhrát. Chtěli bychom se na ně dotáhnout, aby se tabulkový rozdíl mezi našimi soupeři opět vyrovnal. Ve středu tedy naším cílem budou rozhodně tři body.