Mikko Vainonen pauzu tráví tréninkem a online studiem

Minulou sezónu strávil v rakouském Dornbirnu. V dresu Buldoků odehrál poslední zápas 29. února právě na znojemském ledě: „Od té doby jsem moc nehrál. Na led jsem se ale naštěstí dostal. Ve Finsku je hodně hráčů, kteří nemají podepsané smlouvy. Připravovali jsme se společně.“

Když mu zavolal Miroslav Fryčer, znojemský trenér a sportovní manažer, Vainonen nad nabídkou dlouho neváhal. „Trh je aktuálně zamrzlý, takže mě potěšilo, že mě Míra kontaktoval. Znojmo je malé město plné milých lidí a skvělých restaurací. Navíc je tu v porovnání s Finskem levně. Rozhodování bylo jednodušší i díky tomu, že už jsem ve Znojmě žil. Dokonce si pamatuji i pár českých slov – ahoj, prosím, děkuji.“

Naposledy hrál s Orlem na hrudi v bývalé EBEL, teď do Znojma přijel za druhou ligou, to ho ale příliš netrápilo: „Nebál jsem se. Než jsem přijel, volal jsem Tonymu Lucianimu. Říkal, že úroveň ligy je dobrá. Měl pravdu. Není to nejlepší liga, ve které jsem kdy hrál. Ale ta úroveň je dobrá. Hokejisté umí hrát, nejsou to amatéři.“

Ve svém prvním a zatím posledním zápase letošní sezóny se znojemský navrátilec uvedl ve skvělém světle, připsal si tři body za dvě asistence a jeden gól. „Jako tým jsme udělali pár chyb, které soupeř potrestal, ale byli jsme lepší. Chyběli jen fanoušci, s tím ale aktuálně nic dělat nemůžeme.“

Po zápase s Opavou bylo jasné, že si hráči dají od hokeje na chvíli pauzu. „Budu trénovat individuálně a připravovat se do školy,“ odpovídal Mikko na otázku, jak stráví čas mimo hokejovou plochu.

Na začátku sezóny neměl juniorský mistr světa podepsanou smlouvu, a tak se přihlásil do podnikatelského kurzu. „V osmnácti letech jsem se studiem skončil, zajímal mě jen hokej. Ten chci hrát pořád, ale musím myslet i na to, co přijde, až s ním skončím,“ říká a dodává, že online studium není příliš náročné a zatím ho baví.