Musíme hrát jako tým. Obětovat se jeden pro druhého, burcuje kapitán Bartoš

Na úvod se zeptám na hodnocení včerejšího zápasu. Asi se budou těžko hledat slova...
Naopak si myslím, že hodnocení je jednoduché. Propadli jsme skoro ve všem a takhle se play-off určitě nehraje. Pořád je to ale jenom jeden zápas, takže si to musíme ukázat a hrát trošku jinak. Obětovat se jeden pro druhého a hrát jako tým.

Prostor pro zlepšování jeho malý, další zápas se hraje za dva dny. Na druhou stranu zlepšit bude asi při pohledu na výsledek potřeba hodně věcí. Na co se tedy budete v tomto krátkém čase zaměřovat a co budete chtít zlepšit primárně?
Určitě jsou to přesilovky a oslabení. Zaměřit se na to, abychom nedělali stupidní fauly, víc bruslit, víc pomáhat jeden druhému a dodržovat systém, o který se můžeme opřít. Snažit se je víc dohrávat. Včera jsme nepředvedli vůbec nic, ale je to pořád jenom jeden zápas a série bude dlouhá.

V utkání jste měli velký počet oslabení, ale i vy jste si zahráli několik přesilovek. Zatímco vy jste nevyužili žádnou, tak Vídeň využila hned tři. Nebyl tohle kámen úrazu?
To je pravda. Inkasovali jsme v našich oslabeních, naopak my jsme v přesilovkách góly nedali. Na to se musíme zaměřit, protože to jsou situace, které zápasy play-off rozhodují.

Příští zápas hrajete před domácím publikem. Může to být výhoda?
Určitě si myslím, že to bude naše výhoda. Když k tomu přistoupíme dobře, tak nás fanoušci poženou a můžeme udělat dobrý výsledek.

Co zaznělo v kabině po druhé třetině, kdy to bylo 0:6 a zápas už byl prakticky rozhodnutý?
To bych nechal v kabině...

Jaká je teď nálada? První zápas play-off hned skončil takovým rozdílem. Nezamává to s vaší psychikou?
Budu se opakovat. Je to pořád jenom jeden zápas. Nevím, jestli je lepší prohrát 0:1 a dostat gól v poslední minutě, nebo dostat takhle sedm. Samozřejmě to není nic příjemného, musíme se na to kouknout. Ale pořád bych z toho nedělal tragédii.