Roman Šimíček: Už dlouho nám nehrají dobře zkušení hráči, kteří tým mají táhnout

Proti Dornbirnu jste utrpěli vysokou porážku, přestože minimálně polovinu duelu bylo Znojmo lepším a aktivnějším celkem. Jak hodnotíte zápas?
Když se člověk podívá na poměr střel, už několikátý zápas vychází v náš prospěch. Jenže naše střely nejsou tak důrazné, agresivní, není tam dohrávání hráčů, nejsme ochotní jít před branku, kde to bolí. Bohužel góly padají z předbrankového prostoru a pokud tam nebudeme chtít chodit, nebudeme ani dávat góly.

Kde hledat příčiny současných neúspěchů?
Jestli branky nezačnou střílet ti hráči, od kterých se to čeká a kteří tady mají být lídři, mladí kluci to na sebe těžko vezmou. Taková je realita. Místo abychom po první třetině vedli 3:0, kdy jsme tam měli vyložené šance a měli je zrovna ti naši lídři a tahouni, tak prohráváme. O koho se máme opírat? O mladé kluky, co tu hrají první rok? Tohle je ten základní problém, který máme. Už strašně dlouho nám nehrají dobře hráči, kteří by to celé měli táhnout a na které se mají navázat mladší kluci. Pokud by to tak bylo, pak by vše fungovalo. Jenže tak to není a proto jsme tam, kde jsme. Těžko můžeme chtít po mladých hráčích, aby rozhodovali zápasy.

Co se s tímhle stavem dá vůbec dělat?
Snažíme se míchat se sestavou, na tréninku se díváme na videa. Jenže k čemu nám to je, když na tréninku to funguje a v zápase se pak roztřeseme. A jsou to právě ti borci, kteří jsou dobře placení, mají přesilovky hrát a jsou tu od toho, aby zápasy rozhodovali. Pokud tyhle góly nebudou přicházet, nezvedneme se, můžeme si na tréninku ukazovat, co chceme, a bude to pořád stejné. Když mají takoví hráči vyloženou šanci, je prostě potřeba ji proměnit. Pokud ji nepromění, je to ten problém, o kterém se bavíme. Nejsem zastánce toho, že bych takové věci měl říkat, ale je to tak. Už je toho hodně, je třeba podívat se pravdě do očí.

Může tým nakopnout vidina toho, že na konci základní části se všem týmům smažou body a v nadstavbě se začíná prakticky od nuly?
Nejdřív nám šestka utekla úplně, teď jsme spadli až na poslední místo. Nevím, kdy jindy bychom měli hrát bez tlaku, soustředit se na hokej a začít pořádně hrát. Jenže znovu opakuju, chybí nám góly lídrů. Pořád tady chodí hodně diváků. Když už jsme dřeváci a nedáme gól, měli bychom aspoň bojovat, aby, až půjdou lidi domů, mohli si aspoň říct „fajn, prohráli, ale dali do toho všechno“. Jenže to neděláme a za to, co předvádíme, se stydím i já. Bohužel. Pořád věřím, nikdy jsem nebyl posera, neustále hledáme nějakou cestu, jak tým nakopnout, ale zatím se nám to nedaří.