David Bartoš: Pomohl mi návrat Coltona, navázali jsme na loňskou spolupráci
David Bartoš v číslech
- ve Znojmě odehrál devátou sezónu
- nastoupil k 343 utkáním EBEL s bilancí 58 + 87
- letos se stal nejproduktivnějším hráčem týmu
- je mistrem extraligy juniorů z roku 2011
Jaká byla z vašeho pohledu série s Klagenfurtem?
První dva a poslední zápas byly velmi podobné. Vždy nám chyběl kousíček k úspěchu. To, že jsme s nimi šli dvakrát ze čtyř zápasů do prodloužení, jasně vypovídá o faktu, že jsme jim byli vyrovnaným soupeřem. Do každého zápasu jsme šli naplno, ale nevyšlo to, proto nám sezóna skončila.
Co tedy podle vás sérii rozhodlo?
Myslím, že to byl už ten první zápas. Vedli jsme o gól v poslední minutě, ale přesto jsme prohráli. Kdybychom vyhráli, sami sobě bychom dokázali, že je můžeme porazit. Ta série by se vyvíjela úplně jinak. Tři zápasy ze čtyř byly vyrovnané, ale nedokázali jsme je urvat.
Klagenfurt byl těžký soupeř, cítil jste to tak?
Samozřejmě, přenesli si skvělou formu z nadstavby, kde z posledních dvaceti utkání vyhráli snad sedmnáct nebo osmnáct. Byli dobří v bruslení, rychlí a přesní na puku. Klagenfurt je rozhodně kvalitní tým.
Když se ohlédnete za celou sezónou, jak byste ji zhodnotil?
Myslím, že nás ovlivnily dvě věci. První byla změna trenéra, druhou pak byla četná zranění, která nás po celou sezónu trápila. Ve druhé polovině ročníku jsme se zvedli herně a dali jsme si za cíl postoupit do play-off, což se nám nakonec podařilo. Škoda, že čtvrtfinálová série skončila 4:0 pro soupeře.
V základní části jste se stal nejproduktivnějším hráčem týmu, co to pro vás znamená?
Hodně jsem se bodově zvedl, když se vrátil z Plzně Colton Yellow Horn. Už loni se mi s ním hrálo perfektně, letos jsme si opět sedli. Snažili jsme se navázat na naši úspěšnou spolupráci, což nakonec dospělo k tomu, že jsme obsadili první a druhé místo produktivity v týmu. Troufnu si říct, že jsme tým táhli, jen v play-off jsme to bohužel nepotvrdili.
Kdybyste měl něco vzkázat fanouškům, co by to bylo?
Určitě bych jim chtěl poděkovat za super atmosféru, ačkoli si myslím, že ta závisí hlavně na nás. Když má hokej spád, když se srážíme, když střílíme na bránu, tak jsou fandové fantastičtí. I v prodloužení v posledním zápase bylo fandění povzbuzující, když už jsme cítili, že nemůžeme, skandování nám pomohlo hrábnout ještě hlouběji do našich sil.