Orli mají v kabině bakaláře. Na studia jsem musel kvůli hokeji, směje se Michal Vodný

Jak se seběhl váš přestup z Olomouce do Znojma?
Ani sám nevím (smích). Od Vánoc jsem řešil s Olomoucí smlouvu na novou sezónu. Nevěděl jsem, jestli bude nebo ne. Když to pak začalo vypadat špatně, tak jsem se poohlížel i jinde. Naskytlo se Znojmo.

Už víte, do čeho jdete?
Plus minus ano. Všeobecně se ví, že EBEL je v porovnání s extraligou hodně ofenzivní liga. Tak se snad aspoň trochu naučím útočit (smích).

Michal Vodný odehrál v české extralize přes šedesát utkání

Měl jste nějaké reference na Znojmo?
Jo, trochu jsem se ptal Čípáka (Radek Číp – pozn. redakce), kterého jsem znal z juniorky. Bavil jsem se s ním o tom, ale jinak ne.

Úspěch Orlů v loňské sezóně jste sledoval?
To určitě. Koukal jsem na výsledky a několik utkání jsem viděl i v televizi. Alespoň teď vím, co mě čeká.

Jdete do neznáma, nebo ve Znojmě někoho znáte?
Více méně naslepo. Znám Dalibora Řezníčka, protože jsme spolu jako mladí hrávali. Pak ještě toho Radka Čípa.

Už jste se bavil s trenéry, jaká bude vaše role v týmu?
Spíš obranná činnost. Jsem defenzivní útočník, takže bych to měl přenést i do Znojma. Chtěl bych se ale občas i osmělit v útoku.

Jak zatím hodnotíte letní přípravu?
Je opravdu výživná. Když to porovnám s extraligou, je to úplně něco jiného. To je tím, že tu máme kondičního trenéra. Trénink v Olomouci trval okolo tří hodin, tady máme odtrénováno během hodiny a pak se věnujeme regeneraci. Ta intenzita tréninku je ale daleko větší.

Co říkáte na partu a atmosféru v kabině?
Nemůžu si vůbec stěžovat. Kluci jsou výborní, kabina fantastická. Město je krásné, je to o trochu větší Uherské Hradiště, které mám kousek od baráku. Na taková města jsem zvyklý.

Kromě hokeje se také věnujete studiím. Nedávno jste dosáhl bakalářského titulu...
No, na studia jsem musel, abych mohl hrát hokej. To byl takový paradox. Mám vystudovanou Univerzitu Palackého v Olomouci – obor aplikovaná tělesná výchova. Teď jsem se přihlásil i na magisterské studium, už jsem přijatý. Uvidíme, jestli to půjde skloubit. Když ne, tak to přeruším a dodělám někdy ve stáří.