Povídání o orlících II.

Část 2.

Dorostenci a junioři

DOROSTENCI

Znojemský dorost si letos vedl skvěle a jejich třetí místo v 1. lize dorostu skupiny B je výborným výsledkem.
Trenér dorostu Karel Šefčík skončil s prací ve znojemském hokeji. Vedení klubu si jeho práce, ať už to bylo loni ve funkci šéftrenéra mládeže, tak i letos, kdy vedl dorost, váží a za jeho přínos k rozvoji znojemského mládežnického hokeje mu děkuje.

JUNIOŘI

O hodnocení účasti nejstarší mládežnické kategorie ve skupině B juniorské ligy jsme požádali trenéra Karla Vaňka. "Vzhledem k tomu, že většina hráčů, kteří pravidelně nastupovali do utkání, jsou ročník narození 1982 a s juniorskou ligou tedy již měli alespoň dvouletou zkušenost, bylo cílem sezóny získat nejméně 3. místo. Z tohoto pohledu je konečné 5. místo a odstup 16 bodů zklamáním." Příčiny spatřuje Vaněk v několika oblastech: "První polovina soutěže se nám povedla, odehráli jsme mnoho velmi dobrých utkání a figurovali jsme stále v popředí tabulky s malou bodovou ztrátou na čelo. Po Vánocích ale došlo ke zlomu. Několik hráčů s hokejem skončilo, zbytek mančaftu propadl jakémusi uspokojení a tréninková morálka postupně upadala. To se samozřejmě podepsalo na fyzické kondici hráčů, která v závěru sezóny scházela." Některá utkání připomínala duely "A" týmu. "Se slabšími mužstvy jsme se trápili. Nebylo možné kluky správně namotivovat, přístup k utkání byl vlažný, nedávali do hry srdce. Ale s týmy ze špice jsme většinou hráli vyrovnané zápasy", konstatuje Vaněk. Posilou pro mužstvo byly také občasné starty Zapletala a Petra Kumstáta, kteří nastoupili shodně v 7 zápasech. "Byla na nich vidět větší vyhranost a zkušenosti z působení v extraligovém týmu mužů", hodnotí Vaněk. Kromě znojemských odchovanců zde hrálo také 10 "cizinců" z Brna, Jihlavy a Hodonína. Po sezóně opouští mužstvo 12 nejstarších hráčů (roč. 1982) a doplněno bude dorostenci (roč. 1985).

Na dotaz na podmínky, které klub práci s juniory poskytuje, Vaněk odpověděl: "K materiální stránce nemám žádné výhrady, vše co na ledě i mimo něj potřebujeme, nám klub dává. Kluci jsou podmínkami až rozmazlováni", dodává. "Větší motivaci a perspektivě růstu by ale pomohlo častější a masivnější zařazování juniorů do "áčka", už třeba v letní přípravě. Přechod do mužské kategorie by tak byl pro ně daleko jednodušší." Letos si mužský hokej vyzkoušeli jen Kello a Peš, kteří odehráli několik zápasů za Bíteš.

Při hodnocení úskalí trenérské práce s touto velmi problematickou věkovou kategorií byl Karel Vaněk stručný: "Práce je to těžká, náročná. Trenér musí být nejen odborník, ale hlavně psycholog a pedagog. Já jsem to měl ještě trochu složitější tím, že jsem mužstvo vedl sám, a tak jsem neměl možnost svá rozhodnutí s někým konzultovat, odpovědnost ležela zcela na mně. Ta práce vás zkrátka musí bavit. A mě baví!"

Karel Vaněk se narodil v Kladně 27.6.1958, kde hrál za všechny mládežnické týmy a už v osmnácti letech také v "A" mužstvu po boku Pospíšila, Kaberleho, Bauera a jiných tehdejších kladenských hvězd. Úraz zabránil postupu v jeho kariéře, proto hrál nižší soutěže. Do Znojma přišel jako hráč přes US Praha, Kralupy a Slaný v roce 1994. Po zranění se ale na střídačku postavil po boku Pavla Pazourka, jako asistent u družstva mužů. V této funkci vydržel až do roku 1998, od té doby trénuje juniory.

Na závěr nám to nedalo, abychom se nezeptali, co říká na sestup Kladna z extraligy. "Podle mého názoru je to hlavně tím, že v mužstvu, ve kterém hráli vždy samí odchovanci, jsou nyní hráči ze všech koutů republiky a ti už asi do hry nedávají takové srdce", uvažuje. "Víte, když jsem já hrál na Kladně, vždycky nám tloukli do hlavy, že nehrajeme za sebe, ale za paní Poldi a že máme být hrdí na to, že ji nosíme na dresu. Ostatně totéž stále říkám znojemským klukům o orlovi na jejich prsou", dodává Karel Vaněk.