Mistrovství světa "18" pro mě bylo zklamáním, říká Petr Beránek

Petře, jel jsi na MS "18" jako jeden z nejzkušenějších hráčů, řekl ti trenér, co se od tebe očekává?
Před MS mi trenér řekl, že moje role je hrát do útoku, hlavně chodit do branky a rozhodně ne bránit. Měl jsem chodit na přesilovky, trávit na ledě více času.

Chodil jsi na přesilovky?
Na přesilovky jsem ze začátku chodil. V zápase se Švédskem jsme, myslím, dali i obě dvě branky v početní výhodě, ale pak už to bylo horší. Málo jsme stříleli.

Většinu turnaje jsi hrál ve čtvrtém útoku, který moc ofenzivní nebývá. Jak toto hodnotíš?
Na střídačce jsem dostával pokyny, abych hrál do těla a kluci v lajně měli jen bránit. Takže jasně defenzivní taktika a to mě mrzelo. Co je mně známo, tak trenér Šolc tento styl uplatňuje i na klubové úrovni.

Jaká byla nálada v týmu?
Nálada byla dobrá. Problém byl v tom, že na naši taktiku měl každý jiný názor. Myslím si, že jsme nehráli taktiku, kterou jsme měli hrát hlavně proti lepším týmům ze Švédska a Kanady. Největší chyba byla v tom, že lajny byly nevyvážené.

S jakou taktikou jste tedy chodili do zápasů?
Bylo nám řečeno, že máme puk dovést až do pásma. Například Kanada hraje úplně jiný styl hokeje, kdy kotouče nahazuje, snaží se je tečovat. Až když bylo pozdě, začali jsme hrát tuto variantu i my a až poté jsme začali dávat góly.

V prvním zápase jste porazili favorizované Švédy, mluvilo se o medaili, pak ale přišlo nevydařené utkání s Finskem, co se tam stalo?
Myslím, že jsme začali dobře. Ve třetí třetině jsme dělali hodně chyb v obraně, hráli jsme příliš defenzivní hokej. Soupeř pak potrestal naše dvě obrovské individuální hrubky, to rozhodlo zápas.

Trenér Jiří Šolc poté zkritizoval některé hráče, především z CHL, mezi kterými jsi byl i ty, jak jsi tuto kritiku vnímal?
Nečekal jsem, že budu hrát ve čtvrté lajně s hráči, kteří nejsou příliš ofenzivní (Matěj Beran, Tomáš Moravec). Nemohl jsem se prosadit tak, jak jsem chtěl, tak, jak ode mě trenéři asi očekávali. Navíc náš čas na ledě se pohyboval pod deseti minutami a třetí třetinu už jsme jako čtvrtá lajna nehráli. Myslím, že trenér na mě byl hodně vysazený, hodně mě kritizoval.

Mluvil jsi po kritice z úst trenéra Šolce i s ostatními hráči ze zámoří, kterých se jeho slova týkala?
Myslím si, že bez zámořských hráčů by tým na MS nedokázal vyhrát žádný zápas. Možná někdo trochu zklamal, ale kluci toho udělali hodně. Mám pocit, že trenéři vyzdvihovali hráče z domácí ligy a ty ze zámoří cíleně kritizovali.

Trenér nejen kritizoval, ale i chválil, především hráče z domácích soutěží, čím to mohlo být?
Myslím, že tím vyzdvihoval český hokej, jeho styl. Je v tom vize českého hokeje zůstat doma, nechodit v mladém věku do zahraničí.

Jaká byla vůbec komunikace s trenérem?
Před mistrovstvím nám řekl, že když nebudeme něčemu rozumět, máme za ním přijít. Když jsme měli připomínky k zakládání útoku v přesilovce, které bylo příliš zdlouhavé, tak nás téměř nepustil ke slovu, začal mluvit o něčem jiném. Při komunikaci s kanadským trenérem Hawerchukem v Barrie Colts dostanu jasnou a přesnou odpověď. Tady na MS nám to nějak nešlo.

Měl jsi s trenérem Šolcem zkušenosti již z dřívějška?
Já jsem pod ním hrál jen na kempu v Mladé Boleslavi. Tam jsem byl spokojený, dařilo se mi. Na MS jsem se těšil, chtěl jsem týmu pomoci, ale tam už bylo vše jinak.

Jak do systému hry zasahovali asistenti trenéra? Měli nějaké rozhodující slovo?
Hodně se shodovali s hlavním trenérem. Inspirovali se herním systémem u A-mužstva, tedy defenzivní hokej, rychlé brejky.

Trenéři se v médiích vyjádřili v tom smyslu, že agenti povzbuzovali hráče k tomu, aby hráli více na sebe, získali více bodů, co bys k tomu řekl?
Můj agent (Beránkovým českým agentem je Martin Stloukal) mi řekl, ať hraji svůj styl hokeje, ale určitě mi neříkal takové věci. Ani nechodil k trenérům, neorodoval za mě, jako to dělali jiní agenti, kteří za trenérem chodili a ovlivňovali ho v tom, kdo má hrát jakou lajnu apod.

I když nemáš zrovna nejlepší zkušenosti s národním týmem, přijal bys další nabídku reprezentovat?
Určitě bych ji přijal.

Jak zpětně hodnotíš svůj odchod do zahraničí v již tak mladém věku? Hrál jsi sezónu ve Finsku i v Kanadě.
Kanada se nedá srovnat k ničemu, rozhodně nelituji. Ve Finsku je zase daleko lepší zajištění mládeže, trenéři přistupují kvalitněji k tréninku i k hráčům.

Poslední sezónu jsi odehrál v Kanadě (Barrie Colts - OHL), jak ji hodnotíš?
Nejsem s ní moc spokojený. Mohl jsem hrát líp, bylo to pro mě těžké. Dá se říct, že jsem se toho hodně naučil.

Jaké úkoly jsem měl v týmu?
Všichni jsme museli plnit stejné úkoly. Příliš se nerozlišuje, jestli má hráč více bránit nebo útočit. Musíš umět vše, jinak v týmu končíš. Každý hráč měl stejné role, musel hrát tak, jak trenér řekl. Ze začátku jsem si zvykal, dělal jsem hodně chyb, občas jsem se vůbec nedostal na led. Kolem Vánoc jsem si začal zvykat na rychlost, na tvrdost hry. Zpočátku jsem chodil hodně na oslabení, později jsem dostal šanci i v přesilovkách.

Zajímají se média o místní hokej?
Nedá se to srovnat se zájmem, který je o hokej tady. Po každém zápase jsou tiskovky, někdy i po třetinách rozhovory s hráči. Kanada hokejem žije.

Kdo všechno tvoří realizační tým?
Na střídačce jsou s námi tři trenéři, dva kustodi, dále videotrenér, pozorovatel z tribuny, trenér gólmanů, doktor, fyzioterapeut.

Kolik lidí chodí na vaše zápasy?
I když jsme nakonec skončili na posledním místě, tak vždy chodilo kolem tří tisíc diváků.

Zajišťuje vám klub bydlení? Kde bydlíš?
Jsem u rodiny, bydlím s jedním spoluhráčem, který má vlastní auto, takže doprava po městě není problém. Co se týče jídla, tak je to jako doma, dostaneme, co chceme, kdy chceme. Každý večer o půl jedenácté musíme zavolat trenérovi z domácího telefonu, že jsme doma.

Jsi hráčem Znojma, kdyby ses vrátil do České republiky, budeš hrát za Znojmo?
Pokud bych se vrátil domů, tak ano. Myslím, že je tady dobrá parta, atmosféra, dobře se pracuje s mládeží. Pokud by to v Kanadě nevyšlo, tak jsem hráčem Znojma.

Foto: barriecolts.com/