Zvedli jsme hlavu, chyběl jen poslední krok, chválil mužstvo Milan Kastner

Dvě domácí bitvy s Chomutovem přinesly odlišnou podívanou s podobným koncem. Zatímco čtvrtek přinesl gólovou přestřelku, dvanáct branek a útočný souboj, v pátek dlouho vedli Orli fotbalovým poměrem 1:0. Rozhodnutí padlo pár minut před koncem, poté co domácí inkasovali čtvrtý trest za sebou, který je poslal do dvojnásobného oslabení, a po kontroverzním souboji na vhazování v podání Hamana a Krafta.

⇒  Diskuze s rozhodčím

Oslabení znojemští hráči měli k dispozici po zranění Sedláka tak akorát dostatek hráčů pro tři formace. Přesto znovu podali bojovný výkon na hranici možností a sahali po vítězství. Toho se však spolu s diváky nakonec nedočkali, přesto lze o předvedeném představení proti silnému soupeři jen těžko mluvit negativně. Po zápase se hodnocení utkání, série i celé sezóny ujal asistent trenéra Milan Kastner.

Známé přísloví říká, že dvakrát do stejné řeky nevstoupíš, dnes to ale ve třetí třetině vypadalo, že se přesně tak stalo. Jak jste viděl utkání ze svého pohledu?
Myslím, že bylo vidět, že do dnešního zápasu jsme dali všechno a dlouho jsme vedli 1:0. Ten inkasovaný gól už potom vyplynul z únavy hráčů, měli toho plné zuby. Zápas se ale vyvíjel slibně, z naší strany tam sice nebyly žádné velké šance, ale občas jsme se dostávali do brejků, výborně zachytal brankář a chtěli jsme se tak pokusit utkání nějakým způsobem vyhrát.

Jenže se to nepovedlo, viděli jste sami, že jsme znovu dohrávali ve třech. Ani diváci s tím nebyli moc spokojení, protože se to stalo ve druhém zápase po sobě. V rozhodující fázi utkání jsme najednou byli ti, kteří hrají hokej surověji než soupeř.

Já můžu mužstvo jedině pochválit za výkon, který předvedlo v těchto dvou domácích zápasech. Hráči zaslouží pochvalu, po venkovních utkáních jsme neměli lehkou pozici, ty výsledky samozřejmě znáte... Ale zvedli jsme hlavu a ukázali, že i s takovým soupeřem je možné hrát.

⇒  Petr Štrach a Tomáš Kolafa vytvořili v play off produktivní obrannou dvojici

Vyrovnávací gól inkasovalo Znojmo na začátku třetí třetiny při vlastní přesilovce. Jak byste tu situaci zhodnotil, stala se tam konkrétní chyba?
Samozřejmě byla to chyba, ta situace nebyla dohrána tak, jak být měla. Skákavá přihrávka se v takové pozici musí buď nastřelit na bránu nebo hodit do rohu, tady ale zůstala na modré čáře a Chomutov toho využil. Bylo to trochu způsobené i tím, že v té době jsme hráli hodně defenzivně a tato situace z toho vyplynula. Hokej je hra chyb, tato byla bohužel potrestána v nejméně vhodnou dobu.

S jakým cílem jste nastupovali do domácích utkání, po těch dvou poměrně drtivých porážkách v úvodních utkáních série v Chomutově?
Už jsem to naznačil, měli jsme trochu obavu, aby se mužstvo úplně nesložilo psychicky, protože výsledky v Chomutově byly jednoznačné. Ale tým zvedl hlavu, přestože jsme měli problémy se zraněnými hráči a nakonec dohrávali se všemi, kdo byli k dispozici. Klukům patří dík za to, že tohle dokázali a na ledě odvedli maximum. Znojemští diváci si to za celou sezónu zaslouží.

Zdá se, že Chomutov byl svojí kvalitou zřejmě nepřekonatelným soupeřem. Nepřemýšlíte tedy trochu nad tím, že v případě jiného umístění by stála v cestě Olomouc nebo Hradec Králové, zdánlivě hratelnější týmy?
Myslím, že Honza Neliba o tom už v minulosti mluvil, my jsme se připravili o tuhle možnost prohrou v domácím zápase s Chrudimí. Hradec nebo Olomouc by byly určitě schůdnější manšafty, protože všechny vzájemné zápasy, které jsme v průběhu sezóny sehráli s dnešním soupeřem, dopadly jednoznačně ve prospěch Chomutova. Některé týmy vám sedí víc, jiné méně... Zrovna Chomutov pro nás ideální nebyl. Ale jak už jsem říkal, hráči se dokázali zvednout, domácí utkání byla vyrovnaná a chyběl nám jen poslední krok, abychom je dotáhli do vítězného konce.

Máte představu o tom, jaký bude další program mužstva v následujících dnech?
Momentálně to ani sám nevím, protože do zápasu jsme samozřejmě šli s tím, že ho vyhrajeme. Takže to budeme řešit až v následujících chvílích.

⇒  Milan Kastner

Před sezónou ve Znojmě nastala neobvyklá situace, skládalo se vlastně úplně nové mužstvo pro první ligu. Když se ohlédnete za sezónou, panuje s konečným umístěním spokojenost?
Nevím, jestli jsem úplně kompetentní toto hodnotit, protože k mužstvu jsem přišel až po Vánocích, ale určitě to nebyla jednoduchá sezóna, stavěl se nový tým na úplně jiné bázi než předtím. Už jenom to, že jsme se dostali do play off, je dobře. Takže pokud bych to měl vzít na sebe, hodnotím to kladně.

V průběhu sezóny se do mužstva zapracovalo poměrně velké množství mladých hráčů. Panovala s jejich výkony spokojenost? Jak případně vidíte jejich šance do budoucna, ať už v první lize nebo i vyšších soutěžích?
Mladí hráči byli součástí týmu, já myslím, že to je dobře a určitě by měli dostávat příležitost. Mně u nich ale trochu chybí pokora a pracovitost. Dnes je trochu jiná doba, mladí mají dveře všude otevřené, jsou na to navyklí a já u nich trochu postrádám takovou pokoru a úctu ke starším hráčům, chuť se od nich něco naučit. Na tom by ještě sami měli zapracovat. Určitě ale nezklamali, v soutěži se dokázali prosadit. Mládí by vždy mělo přinést do týmu dravost, bojovnost a myslím si, že tyhle věci tam byly.