Jan Švrček: Na ledě nějak přepnu a už to lítá

Rodák z Přerova se postavil poprvé na brusle v pěti letech, kdy ho na zimák přivedl táta s dědou. V rodném městě vydržel až do patnácti, pak přestoupil do Třince, kde hrál dorosteneckou a juniorskou extraligu. Získal zde i dorostenecký titul. V osmnácti si na rok „odskočil“ vyzkoušet juniorskou ligu v Americe v New England Huskies. „Lákalo mě to, zkusit si zámořský styl hokeje a taky se trochu naučit jazyk. Šel jsem to tam hlavně okouknout a osamostatnit se.“

Ve Znojmě se poprvé objevil na zkoušku před Vánoci 2005, pak ale hrál střídavě za Prostějov a Přerov. Do kádru Orlů se natrvalo vrátil až v loňském play off, které odehrál téměř celé. „Letos se budu snažit dostat do základního kádru. Když to nevyjde, budu makat dál a doufat.“

Pravidelně byl zván do mládežnických reprezentací, na MS se podíval až loni s dvacítkou do Kanady. Byl ale z kádru vyřazen dva dny před začátkem, takže atmosféru mistrovství si neokusil.

Vyznává řízný styl hry, je proto taky často vylučován. „Já už jsem takový. Normálně jsem klidný, ale na ledě nějak přepnu a už to lítá.“

Je vyučený zámečník, má mladší sestru, vrcholový sport z rodiny nikdo nedělal, matka v mládí dělala sportovní gymnastiku. Ve volném čase rád hraje tenis, prohání playstation a poslední dobou ho chytl poker, jak na počítači, tak in natura. „Tenis hraju většinou s Vencou Meidlem, skóre je skoro vyrovnané. Hrajeme o večeři nebo oběd.“