Sraz hokejových fanoušků
Na cestu jsme se vydali v pátek k večeru plní sil a energie na prodloužený víkend. Na podporu naší síly jsme si vezli osm litrů černého životabudiče a menší zásoby piv, vína a slivovice. Nutno dodat, že po příjezdu do Budějovic zbyl už jen ten Fernet a to má ta cesta jen 152 kilometrů. Po příjezdu na místo konání jsme postavili stany, krátce se přivítali s ostatními členy srazu a spolu s fanoušky Litvínova zabrali taktické místo hned u výčepu. Otázkou je, proč se účastníme podobných akcí, když většinu času trávíme společně. V pátek probíhal zápis do sportovních klaní, ale naše výprava, vědoma si svých kvalit a možností, se zapsala jen do ryze nenáročných a z hospody známých soutěží (stolní fotbal a šipky). Večerní zábava probíhala v klidném rázu až do doby (asi jedna ráno), než nám zavřeli všechny tři místní hospody. Brali jsme to s nelibostí, trochu si zanadávali, ale čekal nás ještě celý víkend, tak jsme šli spát.
V sobotu ráno ti zdatnější z nás se vydali do centra Budějovic objevovat krásy místních památek a vyhlášených hospod. Tento výlet se mírně (400,-) prodražil Hugovi, který si zapomněl koupit lístek na trolejbus, když četl na zastávce pánský časopis. V základním táboře jsme zůstali já, Šmoula a Hurvajs. Neviděli jsme důvod, proč se vzdalovat od zdroje a zároveň jsme postavili nafukovací bazén (tzv. Roteiro aréna), který měl v návodu uvedeno: „ Zábava pro děti a odpočinek pro dospělé.“ Obě tyto vlastnosti byly plně využity. Před obědem naše řady rozšířil Pružina s jeho rodinou, který tuto cestu měl jako svatební s ročním opožděním, a zároveň jsme získali primát nejmladšího člena srazu. Po návratu z výletu jsme společně čas trávili u Roteiro arény, která byla strategicky postavena v blízkosti jedné z hospod. Sobotní večer nám vyplnila koncertem skupina Těhotný yežeg a vesele jsme se bavili až do druhé hodiny ranní, než nám opět zavřeli hospody. Tentokrát jsme již opustili areál akce a vydali se do místního nonstop baru.
V neděli jsme již neměli tolik sil a tak jsme zvolili relaxační program u Roteiro arény a připravovali se na odpolední účast v soutěžích ve stolním fotbale a šipkách. Zřejmě jsme udělali v přípravě nějakou chybu, protože z obou soutěží jsme vypadli hned v prvním kole. Během neděle nás opustila skupinka přátel z Litvínova a i některé jiné kluby se vydaly na cestu k domovu. Tak jsme zůstali osamoceni v našem odpočinkovém koutku a zbytek neděle popíjeli a volný čas si krátili seznamováním ostatních členek srazu s teplotou vody v bazénku. Nebezpečí krásného slunného dne podcenil Alby a užíval jen vnitřní mazání a to proti spálení kůže v porovnání s opalovacím krémem má jen velmi malou účinnost. Nutno dodat, že opařené prasátko mělo hodně co závidět. Nedělní večer byl vyplněn sledováním finálového zápasu ve fotbale mezi Portugalskem a Řeckem a po šokujícím výsledku pro mnohé přihlížející probíhal nejlépe strávený společný večer až do pondělních ranních hodin.
V pondělí jsme složili stany a Roteiro arénu, počkali na Šmoulu než se probere z mírného kómatu, opatrně naložili spáleného Albyho a byli rádi, že to už máme za sebou a jedem domů. Už teď se ale těšíme na další, v pořadí již devátý ročník srazu hokejových fanoušků, který by se měl konat někde na Moravě.