Aqotec Orli Znojmo Aqotec Orli Znojmo

Radim Tesařík překonal osmistovku

Radim Tesařík překonal osmistovku

Znojmo - Ve dvanáctém kole nejvyšší soutěže, konkrétně v Liberci 6. října 2008, odehrál podle statistik redakce www.hokej.cz znojemský obránce Radim Tesařík osmistý extraligový zápas. Figuruje mezi aktivními hokejisty na čtvrtém místě v počtu odehraných utkání v české nejvyšší soutěži. Hokej má rád, je pro něj vším. „Hokejem žiju, celý život nic jiného nedělám,“ přiznává v rozhovoru.

Když se vrátíte zpět, dokázal jste si tehdy přestavit, že budete tak dlouho hrát?
Když začínáte hrát, tak na něco takového nemyslíte. Měli jsme v týmu starší hráče a dělávali jsme si z nich srandu, že jsou dědkové. Teprve teď poznávám na své kůži, jaké to je. Ale že bych přemýšlel nad tím, že už hraju nějakých sedmnáct sezón, to ne. Tehdy jsem byl rád, že můžu vůbec hrát extraligu a nepřipouštěl jsem si myšlenky na to, co bude za deset, patnáct nebo za sedmnáct let.

Dělají si z vás taky mladí srandu, jako jste to dělal vy?
Ta doby byla tehdy jiná. Když jsme přišli do kabiny, tak jsme starším hráčům vykali. Bylo to úplně o něčem jiném, měli jsme úplně jiné starosti. Třeba jsme jako mladí uklízeli záchody. To teď už není. Vztahy byly kamarádské i tehdy, ale teď už jsou mladí jiní, jsou takoví oprsklejší. To za nás nebylo.

Měl jste nějaký vzor?
Určitě nějaké vzory byly. V té době jsme ještě neměli přístup k NHL, tak jsme se spíš dívali do naší ligy. Líbil se mi Tonda Stavjaňa a Martin Hamrlík, ten tehdy hrál parádně, to si pamatuju jako teď. Hrál jsem s ním i v dorostu.

foto
Vloni Radima Tesaříka sužovala zranění, letos si může opět vychutnávat radost z hokeje

S kým jste nejraději hrál?
To je těžké, hrál jsem s mnoha hráči. Třeba s naším současným trenérem Vencou Baďoučkem jsem hrál v obraně svůj první extraligový zápas. Jemu tehdy bylo přes třicet let, ale moc zápasů neodehrál. Pamatuju si, že měl problémy s kolenama. Dobře se mi hrálo s Tondou Stavjaňou. Bylo jich opravdu moc.

Co byste si chtěl zopakovat?
Určitě bych ty roky vrátil. Hokejem žiju, celý život nic jiného nedělám. Kdyby mi někdo řekl, jestli chci mít zase dvacet let, tak bych to bral všema deseti. V té době byl pro mě hokej úplně všechno a kdybych to mohl zopakovat a mohl znovu hrát těch moc sezón, tak bych byl pro. V podstatě jsem nikdy nedělal nic jiného než hokej. Od dětství jsem byl s bráchou celé dny na zimáku, kde otec pracoval. Tak nám to přirostlo k srdci, že si nedokážu představit, že bych měl s hokejem skončit.

Na co nerad vzpomínáte, co byste vymazal?
Asi na loňskou sezónu. Prvně jsem měl zraněné rameno, pak přišlo koleno. To člověka ubíjí, když nemůže trénovat, nemůže hrát, něco ho bolí. To je nejhorší.

A na co rád vzpomínáte?
Určitě to byly vždycky oslavy titulů, ty byly nejlepší. Já sice nejsem nějaký velký slavič, ale bylo to vždycky pěkné. Taky se mi líbí být denně se spoluhráčema, sranda v kabině.

Jste ze Vsetína. Co slivovice?
Sháním slivovici, napiju se dobré slivovice, ale obejdu se bez ní. Všude, kde jsem byl a byl o ni zájem, tak jsem nějakou dovezl. Osobně si ale raději dám víno, někdy jedno dvě piva.

foto
Radim Tesařík se synem na letošní autogramiádě

Jak se daří vašemu malému synkovi Radimkovi?
Jsou mu dva roky a dva měsíce. Je hodný, poslouchá. Už má doma nachystané čtyři hokejky, snaží se s nimi hrát, ale víc s nimi někoho mlátí než hraje.

Byl byste rád, kdyby jednou hrál hokej?
Tak asi byl, ale uvidíme. Za nás nebylo tolik lákadel jako teď, bylo to pro nás jednodušší. Uvidíme, co ho chytne. Má na to ještě dost času.

K hokeji vás přivedl otec. Je na vás teď pyšný?
Já si myslím, že jo, i když to nedává najevo. Nikdy jsme se o tom nebavili, častěji mě zdrbal nebo tak… Ale, že by mi říkal, že je na mě pyšný, tak to ne, ale já si myslím, že je.

Váš brácha taky ještě pořád hraje?
Ano, hraje ve Vsetíně.

Myslíte, že se podaří ve Vsetíně dostat hokej výš?
Nevím, těžko říct, do toho nikdo nevidí. Všecko je to jen otázka financí. Nic jiného na Vsetíně není, kromě hokeje. Lidi tam pořád chodí. Teď na derby bylo kolem pěti tisíc lidí. Byla by to škoda, kdyby se tam hokej nehrál. Mělo by se to tam nějak stabilizovat.

Jak dlouho ještě chcete hrát?
To já nevím, dokud mě bude někdo chtít. Je to ale všechno o zdraví. Dokud je člověk zdravý, tak nevidím problém.