Orli Znojmo Orli Znojmo

Na svou šanci u Áčka si počkám, hlásí slovinský gólman Žan Us

Na svou šanci u Áčka si počkám, hlásí slovinský gólman Žan Us

Za loňskou sezonu má na svém kontě starty hned za dvě reprezentace své vlasti. S tou mladší do 18 let dokonce vybojoval stříbrné medaile v divizi IB. Letos Žan Us přichází do Znojma hájit barvy zdejší juniorky, zároveň by měl být připraven pro potřeby u seniorského mužstva. „Doufám, že taková situace nastane," říká Us.

Odkud jste přišel do Znojma?
Pocházím ze Slovinska, vyrostl jsem v klubu Triglav Kranj, kde jsem až doteď chytal v mládežnických kategoriích konče juniory. Odehrál jsem také pár zápasů za mládežnické reprezentace Slovinska.

Jakou roli budete plnit u Orlů?
Budu chytat u juniorky, zároveň bych měl plnit roli třetího brankáře pro A-tým. Samozřejmě doufám, že během sezony dostanu šanci se do A-týmu podívat, dal jsem si to jako svůj cíl. Budu čekat, zda se tak stane.

Odehrál jste také jeden přípravný zápas, jaké jste z něj měl pocity?
Byla to pro mě první zkušenost se seniorským hokejem ve Znojmě, proto jsem byl zezačátku hodně nervózní. Postupem času se mě ale nervozita začala padat a na konci jsem se už cítil dobře. Bylo těžké se tolik soustředit, ale v konečném důsledku to pro mě bylo jen dobře.

Doteď jste kromě sedmi zápasů v rakouské druhé lize hrál pouze za juniory, jaký pro vás byl přechod mezi mládežnickým a dospělým hokejem?
Samozřejmě asi takový, jako pro každého jiného hráče. Najednou jsou všichni velcí, rychlí, rychle si přihrávají a umí tvrději vystřelit. Zkušenosti jsou vidět na první pohled. Ale nic, na co se nedá zvyknout.

Jak jste si sedl s týmem?
V kabině je to skvělé. I když jsem takhle mladý, kluci mě povzbuzují, radí mi a předávají zkušenosti. Je to až neuvěřitelné, co se od nich dá pochytit. Také mě dokáží pochválit, toho si obrovsky cením. Navíc mi v zápase s Kladnem hrozně moc pomáhali, to jde na hře také znát.

Jaké máte plány do dalších zápasů?
Nevím vůbec nic. Dokonce i s Kladnem mi řekli den dopředu, že budu chytat a že se na to mám připravit. Samozřejmě jsem byl rád za takovou možnost. Pokud se chci u A-týmu ukázat, tak musím být stoprocentně připraven na každý zápas.

V přípravě tedy budete nadále chytat u juniorky?
Ano, první zápas za ni jsem odehrál už proti Vídni.

A jak byste váš první duel zhodnotil?
Byl pro mě o poznání jednodušší než zápas za seniory. Na juniorský hokej jsem zvyklý, v takové hře musím vynikat a tvořit hru. V mládeži už jsem něco odehrál a kladu na sebe vysoké nároky.

Jak je to s hokejem ve Slovinsku?
Všeobecně je známo, že v mé domovině má hokej komorní podmínky, i když je ostře sledován. V celé zemi je pouhých šest, sedm stadionů. I s takovým zázemím jsme ale na olympijských hrách skončili sedmí. Nemáme příliš velkou hráčskou základnu, ale náš hokejový svaz skvěle pracuje s mládeží. Trochu smutné je, že ve Slovinsku je dnes jen jeden profesionální hokejový tým, a to Olimpija Lublaň. Dřív to bývala ještě Jesenice, odkud pochází skvělí hráči, ale problémy s penězi odsoudily tým k záhubě.

Kde jsou tedy schovaní hráči Slovinska, kteří nehrají doma, a přesto udělali úspěch na olympijských hrách?
Dá se říct, že jsou po celém světě. Od Německa, přes Česko až po Rusko, kde se pár Slovinců uchytilo. Nesmíme ale zapomenout ani na Anže Kopitara, jenž hraje v NHL.

Jaký je váš hokejový cíl?
Každý hráč hokeje na světě si jako mladý přeje hrát v NHL, mě nevyjímaje. Snažím se ale jít krok po kroku, teď je například skvělé, že se mohu učit ve Znojmě, kde se hraje EBEL, a v přípravě také s českými týmy nejen z extraligy.