Aqotec Orli Znojmo Aqotec Orli Znojmo

Milan Skrbek: Čtvrtina zraněných

Milan Skrbek: Čtvrtina zraněných

Z n o j m o - Po pohledu ze střídačky očima trenéra Miloslava Hořavy a pohledu z ledu Radka Hamana se ohlédl za třetí čtvrtinou základní části a účinkování Znojemských orlů v extralize asistent trenéra Milan Skrbek. Při zápasech ho nemůžete vidět na lavičce, protože má za úkol pozorovat hru z výšky, z nadhledu, aby pomohl odhalit případné chyby ve hře svého týmu nebo slabiny soupeře.
(rozhovor vznikl 11.1.2003 - pozn. red.)

Po polovině sezóny prohlásil Radek Haman, že konec byl náročný, že ubývalo sil. Jak je to vůbec se silami a fyzickou kondicí hráčů teď a v průběhu celé sezóny?
Určitě mají dost sil. Musí mít. V každé přestávce se trochu potrénuje a všechno se obnoví. Je pravda, že základ je v letní přípravě. Ale každý fyziolog vám řekne, že po určité době, přibližně za dva až tři měsíce, musíte udělat asi čtrnáctidenní trénink k obnovení sil. Nám to ani na ty tři měsíce mezi přestávkami nevychází.

Jaká je spokojenost s výsledky? Jsme po třetí čtvrtině šestí, máme 62 bodů.
Asi to odpovídá předváděným výkonům. Několik zápasů jsme ztratili zbytečně, třeba ten ve Vsetíně.

MF Dnes přidělila minusové hodnocení Znojemskému týmu za to, že na tiskové konference chodíte vy, který sledujete utkání z hlediště, a ne trenéři ze střídačky. Je to tak velký rozdíl v pohledu na hru?
Rozdíl je to velký. Shora je všechno vidět daleko líp než ze střídačky. Nic odtud člověku neunikne. Na lavičce se musíte daleko víc soustředit na hru. Věnujete se spoustě věcí: hráčům, střídání ..., a tak vám leccos unikne. Po každé třetině jdu do kabiny, kde se s kolegy o průběhu hry a plnění úkolů bavíme. Snad to napomáhá naší hře. Novináři by si to měli zkusit, pozorovat hru ze střídačky. Proč nekritizují třeba Kanaďany, kteří jsou se střídačkou spojeni vysílačkou, aby měli okamžitý přehled.

Jakým způsobem se určuje taktika před zápasem? Mají jednotlivé pětky různé úkoly?
Většinou ne. Maximálně se upozorní na soupeře, na jejich hru a případné zvláštnosti.

Hodně se na naší hře projevila zranění. Ludvík, Erat, Procházka, Vorel byli rozjetí a jejich forma slibovala dobré výsledky…
To určitě. Tým to hodně oslabilo. V době, kdy se zranili, rozhodovali utkání. Hráli strašně dobře a teď je otázka, jestli se jim ta forma vrátí. Celkově tato čtvrtina byla čtvrtinou zraněných. Vždyť jsme měli v poslední době deset zraněných, z toho čtyři nebo pět dlouhodobě. Zaskakovalo strašně moc hráčů na střídavý start, ale přesto se nám podařilo získat devatenáct bodů (v 1. čtvrtině 22b., ve 2. 21b. pozn. red.) a pozici v horní polovině tabulky udržet.

Během vánoční přestávky se navíc ještě zranil brankář Kameš. Jak jej zastoupil Martin Altrichter?
Chytá dobře a spolehlivě. Zodpovědně převzal roli jedničky i s tíhou a odpovědností s tím spojenou. Dokáže se na zápasy dobře připravit a motivovat. Samozřejmě, že má občas slabší chvilku, ale tu má přece každý gólman.

Vrátíme se zpátky k dvojzápasu doma proti Pardubicím a Spartě. Jak je možné, že byly oba tak odlišné? Proti Pardubicím super výkon a se Spartou mdlý nezáživný hokej.
Zápas se Spartou byl celkově slabší hlavně v přístupu. Nebruslili jsme, nechodili jsme tolik do těla, ale nebyla to jen naše chyba. Sparta hrála moc dobře. Výborně bránili, v podstatě nás k ničemu nepustili, nemohli jsme se dostat do hry. K celému zápasu přistoupili velice zodpovědně a mají ve svém kádru tak kvalitní hráče, kteří když odevzdají na hřišti co umí, tak se proti nim velmi těžko hraje. Počkali si na nás, hráli trpělivě a využili naše chyby. My jsme hráli naivně, hnali jsme se dopředu. Ono je to taky těžké doma bránit, když vás diváci a celá atmosféra žene do útoku. Kdybychom přistoupili na tutéž hru jako Sparta, tak ten zápas mohl dopadnout jinak. Asi by to nebylo nic moc pro diváky, ale je to účelné. Náš výkon ovlivnila souhra mnoha okolností. Třeba i smolná porážka s Pardubicemi, kdy kluci hráli skvěle, dřeli, dařilo se a přesto se prohrálo. Ta zůstala určitě hráčům v hlavách. Nebo slepená sestava s mnoha náhradníky.

V takových chvílích by na sebe měli vzít odpovědnost starší zkušenější hráči. Dělají to?
Určitě. Třeba Peter Pucher. Ten vzal funkci kapitána se všemi pravomocemi i povinnostmi. Hecuje, promlouvá v kabině, komunikuje s trenéry a na ledě to vidíte sami. Odedře každý zápas, i když se mu nedaří. Tráví na ledě spoustu času a je nejlepším nahrávačem týmu.

A co ty nešťastné, mnohokrát omílané přesilovky?
Přesilovky už nejsou takovou obávanou zbraní jako bývaly. Oslabené mužstvo hraje ve čtyřech velmi agresivně. Systém obrany je tak vypracovaný, že se musí udělat nějaká chyba, aby padl gól. Nebo je třeba mít štěstí při teči, odrazu, dorážce a tak.

Jak se bude podle vás vyvíjet poslední čtvrtina základní části a boj o play off?
Ono se to do konce ledna, do přestávky třeba nějakým způsobem oddělí. Ale třeba taky ne, je to letos hrozně vyrovnané. Myslím si, že teď se opravdu rozhodovalo a rozhoduje o konečném umístění. Je hrozná škoda, že máme tolik zraněných dobrých hráčů, mohli jsme být klidnější.