Leoš Zajíc: Juniorka je síto, pokračují jen ti nejlepší
Můžete se těšit z vítězství 8:1 nad Budapeští, ta ale přijela v hodně osekané sestavě. Jak zápas hodnotíte?
Nemyslím si, že to bylo až tak slabé mužstvo. V tomto případě vždy vyvstane otázka, jak se k utkání postaví soupeř. Budapešť je sice poslední, ale den před zápasem s námi porazila Graz 8:4. První třetinu dokonce vyhrála 6:1. Naše hráče jsem varoval dost na to, aby je nepodcenili. Ale v hlavách případné podcenění zůstává, jsou to ještě přeci jen děti. Je potřeba stále nabádat, aby dělali to, co mají. Ale až na poslední tři, čtyři minuty, kdy už toho kluci měli dost, předváděli dobrou hru. Poradili si i s neobvyklou taktikou soupeře, který hrál dvě třetiny s hráčem, jenž téměř neustále čekal na naší modré čáře. Pro mě to byl velice solidní výkon našeho týmu.
Máte za sebou i první měření sil s Fehérvárem, který je prozatím suverénem ligy. Jak na vás soupeř působil?
Fehérvár své soupeře v této fázi soutěže drtí. Ale dokázali jsme si, že i proti takovému soupeři můžeme hrát. Až se nám navíc stabilizuje kádr, tak můžeme být ještě o kousek lepší. Byly tam samozřejmě chvíle, kdy nás Fehérvár mlel, hrál dobře do těla, ale všechno to bylo na fér úrovni. Navíc výborně pískal i rozhodčí. My jsme bohužel dostali jeden gól při naší přesilovce, a pak dva góly v oslabení. Výsledek 3:1 pro Maďary vypovídá o poměru sil. Přeci jen je to mužstvo, které doposud dostalo ve třinácti zápasech jen pět branek, to také něco vypovídá. Mají na výběr z velkého počtu hráčů, což je velká výhoda.
Fehérvár zatím skutečně jen minimálně inkasuje, gólman má úspěšnost zákroků na hranici 97%. ..
Já si myslím, že na něj nechodí moc střel. Ale i to je pro gólmana těžké. Navíc mají výborně zorganizované střední pásmo. Napadají jen s jedním hráčem, ale jakmile se soupeř dostane s pukem do středního pásma, tak napadají ve více lidech a nedají pokoj, dokud kotouč nezískají zpět. Tam je jediná možnost – dostat se přes ně nějakou krátkou přihrávkou. Ale na tom se musí pracovat, to už je otázka hokejového myšlení a disciplíny. To je věc, která mi u kluků trochu chybí.
V posledních týdnech se v týmu odehrálo několik změn, přichází i hráči z jiných soutěží. Bylo potřeba kádr zkvalitnit, dodat mu nový impulz?
Strašně moc rodičů si stěžuje, že jejich syn najednou tolik nehraje. Ale já ho mám tady čtyři měsíce, předtím jsem ho hrát neviděl. Hodnotím to, co vidím teď. Kluci, kteří k nám teď přišli z extraligy, jsou zvyklí chodit na hokejové víkendy, hokejové školy, na zdokonalování v technice. Chodí na bruslící pásy. To jsou věci, které stojí rodiče peníze. Kluci, kteří toto dělají, jsou samozřejmě o kus dál. Já nemůžu za to, že hráč tyto věci nedělal, a nebyl schopen se v těchto činnostech zdokonalovat. Je pouze trenér vinen tím, že hráč nehraje? Hledáme viníka jen na jedné straně? I soutěž samozřejmě stojí nějaké peníze, jsme zodpovědní za výsledky klubu, městu a samozřejmě i rodičům.
Cítíte tedy i tlak na svou osobu? V této mládežnické kategorii to zřejmě není nic neobvyklého...
Juniorka je takové síto. Pokud hráč dojde sem a zjistí, že na to nemá, že ostatní jsou lepší, tak skončí. Občas si zahraje jen tak pro zábavu, což je podle mě v pořádku. Ale aby byl tlak od rodičů...když tady někteří hráči končili, tak se objevilo pár přihlouplých esemesek. To už jsme odstranili. Rodiče, kteří si myslí, že jejich dítě hraje méně než druhé, by si měli nejdříve zamést před svým prahem. Podívat se, co dělali pro to, aby jejich kluk byl lepší než ti ostatní. Co dělal on, aby byl lepší... Potom jsem ochotný dát mu i já větší prostor. Když vidím kluka, který chodí navíc do posilovny, trénuje i s dorostem a pracuje na sobě, tak bych byl sám proti sobě, kdybych mu nedal prostor. To, co dělá navíc, se zákonitě projeví.
Ještě se krátce vrátíme ke kádru. Obměna se týkala především obrany, jaká je momentální situace?
Přišli k nám Michal Mandát a Michal Pospíšil, oba tu zůstanou do konce sezóny. Museli jsme řešit situaci v defenzívě, protože z různých důvodů nám kluci přestali hrát. Jan Koňařík dal přednost studiu, Michal Theimer se zkouší prosadit v Rumunsku, Tomáš Michalica nám řekl, že tady třetí lajnu hrát nebude. Ke čtyřem základním obráncům, které tady máme, se nám připojili Tadeáš Cílek, Karel Nahodil a Daniel Salát. Teď se mezi nimi rozhodujeme, kdo za nás bude hrát. Jestli budeme točit šest beků nebo více. To ale záleží na klucích, jak na sobě budou pracovat.
Zrovna Jan Koňařík byl výrazná osobnost týmu, je velká komplikace vypořádat se s jeho odchodem?
Honza odešel do Jindřichova Hradce, protože studuje v Českých Budějovicích, a začaly vznikat potíže s dojížděním. Honzy je velká škoda, on byl taková duše týmu. Byl ke všemu otevřený, za Znojmo dýchal. Nemůže s námi zůstat jen na zápasy, sem tam nějaký trénink. Přeji mu hrozně moc štěstí, přiznávám, že mi tady chybí, byla s ním legrace. Ale takový je prostě život.