Všechny tripy vlakem přináší nezapomenutelný zážitek, říká šéf kotle Jakub Maršalík

Rozhovory
SO 28. 5. 2016
Klíčovou roli při hokejových zápasech hrají fanoušci, kteří jsou pomyslným šestým hráčem na ledě. Pod pokličku znojemského kotle nahlédneme s Jakubem Maršalíkem.
Vstupenky na MS IIHF 2024 v Česku

Uplynulá sezóna se zapsala do historie znojemského hokeje tučným písmem. Jak ji, jakožto hlavní osoba fanclubu, hodnotíte?
Já ji hodnotím jako nejúspěšnější. Jízda play-off byla senzační.

Kolik výjezdů na venkovní zápasy jste loni uspořádali? Kde jste byli nejčastěji a kam jezdíte vy osobně nejraději?
Letos jsme byli na devatenácti venkovních zápasech. Nejčastěji jsme byli v Salzburgu, a to celkem pětkrát. Co se týče mě, tak já nejraději jezdím do Bolzana, kde se vždycky zdržíme i víc dní.

Je nějaký výjezd, který vám utkvěl v paměti a vzpomínáte na něj hodně rád?
Nezapomenutelných výjezdů je víc. Mohl bych třeba zmínit výjezd do Linze na zápas, kdy se postoupilo do finále. Výjezd, který mi utkvěl nejvíc v paměti a na který nejraději vzpomínám, je náš předloňský trip vlakem do Bolzana. V podstatě všechny vícedenní tripy vlakem přináší nezapomenutelné zážitky. Kdo s námi někdy vyrazil, tak ví, o čem mluvím.

Kteří fanoušci ostatních týmů jsou nejhlučnější, respektive které mužstvo EBEL má nejlepší fanoušky?
Těžko to asi zhodnotím objektivně. To bych musel stát jinde než v našem kotli. Osobně si ale myslím, že z fanoušků ostatních týmů jsou nejhlučnější asi ve Fehérváru, v Linzi a v Bolzanu.

Fanoušci vyrazili loni v létě i na turnaj do Švýcarska. Foto: Ivo Medek

Jaké jsou vztahy mezi znojemskými fanoušky a těmi ostatními? Všiml jsem si, že například Bolzano Orlům hodně fandilo. Existuje naopak nějaký tábor, se kterým by panovala nevraživost?
Možná lehká rivalita. Přímo o nějaké nevraživosti asi nemůže být řeč. Myslím, že při zápasech, popřípadě při nějaké sérii play-off, mohou vzplát emoce jak na ledě, tak na tribuně. Občas na sebe pak něco fanoušci pokřikují a dělají různá gesta. Po zápase to ovšem skončí.

Po šestém semifinálovém utkání v Linzi, kdy Znojmo postoupilo do finále, došlo k málo vídané situaci. Oba tábory fanoušků začaly společně skandovat. Navzdory tomu, že Linz nesl dost těžko vyřazení, tak po závěrečném hvizdu opadly emoce a fandil společně se znojemskými fanoušky. Jak jste to viděl vy?
To je přesně to, co jsem říkal před chvílí. Ta série byla vyhecovaná i v hledišti, ale po jejím skončení se to hodilo za hlavu. Myslím si, že to bylo fajn. Tak to ve sportu má být. Samozřejmě se našli jedinci, co bezprostředně po zápase na nás křičeli sprostě a něco ukazovali, ale takoví se najdou všude, i u nás.

Jaký je počet členů fanclubu? Rozrostl se oproti minulé sezóně?
No, je nás dost. Možná ještě trochu víc (smích). Teď vážně, na tuhle otázku přesnou odpověď neznám. Tahle agenda jde mimo mě. Pro mě je víc důležité, kolik lidí v kotli fandí a ani nemusí být ve fanclubu. Mám radost, že za poslední roky se zapojilo dost mladších fanoušků, kteří jsou ochotni nejen fandit, ale i pomáhat a chystat chorea. Tímto jim všem děkuji.

Pokud si tohle někdo přečte a rozhodne se stát se členem fanclubu. Co proto musí splnit a jak má postupovat?
Většinou začátkem června zveřejňujeme informace na našich stránkách i na facebooku, kde se zájemci dozví vše důležité. Je potřeba pouze zaplatit členský příspěvek.

Vedení klubu často uvádí, že Znojmo začínají podporovat i fanoušci z Rakouska. Je to patrné i u fanclubu?
Jistě. I v kotli jsou rakouští fanoušci. Jezdí s námi dokonce i na výjezdy, učí se české pokřiky a fandí s námi. My zas na oplátku občas něco zakřičíme německy. Myslím si, že je to fajn, že máme mezinárodní fanouškovskou základnu.

Máte zhruba představu, kolik výjezdů byste chtěli v příští sezóně uspořádat?
To bude záležet na více faktorech. Především hlavně na tom, ve které dny budeme hrát u těch lépe dostupných soupeřů a jak se podaří play-off. Letošní ročník byl opravdu vydařený, i co se týče výjezdů. Pokud by se podařil zopakovat, bylo by to krásné. Je třeba si ale uvědomit, že to není levná záležitost. Průměrně vyjde jeden výjezd přes tisíc korun, několikadenní trip pak ještě mnohem víc.

Znojemští fanoušci jezdí v hojném počtu i do vzdálenějších destinací. Foto: Ivo Medek

Los Ligy mistrů přiřkl Orlům za soupeře Mnichov a Fribourg. Pojedete na tyto dva venkovní zápasy znojemské hokejisty podpořit?
Díky tomu, že máme, co se týče vzdálenosti, relativně příznivý los, tak určitě vyrazíme na oba venkovní zápasy. Do Mnichova pojedeme klasicky autobusem, do Fribourgu se vypravíme na vícedenní trip vlakem. Tenhle výjezd bude možná něčím jedinečný, pokud se vše podaří zajistit. To ale zatím nebudu prozrazovat.

Koho jste si přál z hlediska atraktivity výjezdu za soupeře vy?
Já jsem relativně spokojený, byť jsem si strašně moc přál Mannheim, ale to už bylo předem jisté, že nevyjde. Snad příště. Spousta lidí si ale přála tým ze Švédska nebo Finska, třeba si mužstvo sedne a urve postup. Rozhodně máme těžké a kvalitní soupeře.

Kádr po úspěšné sezóně opustilo dvanáct hráčů, jak to vnímáte?
Já to beru jako daň za úspěch. Jsme malý klub s omezenými možnostmi. My fanoušci s tím mnoho nenaděláme, můžeme se teď maximálně těšit na zveřejňování posil.

Jakub Maršalík s manželkou na tripu do Innsbrucku a do Bolzana. Foto: Ivo Medek

Rád bych se zeptal na vaši funkci ve fanclubu. Jak dlouho už velíte znojemskému kotli, a jak jste se k tomu dostal?
Jako slepý k houslím (smích). Na hokej chodím od sezóny 1996/97. Když mi bylo 15, začal jsem chodit do kotle. O dva roky později chyběl na výjezdu bubeník, a tak jsem to zkusil a obstál jsem. Bubnoval jsem zhruba deset let a během nich proběhly nějaké organizační změny a najednou jsem skončil tam, kde jsem. Rád bych si pomalu začal hledat nástupce, tak uvidíme.

Snažíte se zavádět nějaké inovace ve fandění? Pokud ano, jak se to ujímá?
Já osobně jsem taková "konzerva" a nerad něco měním. Pokud za mnou ale někdo s něčím přijde, zkusím se o tom pobavit s ostatními a popřípadě to posunout dál. S megafonem to bylo stejné. Dlouho jsem se tomu bránil, nakonec jsem souhlasil. Pokřiky zavádíme tak nějak postupně, většinou se něco začne na výjezdu a chytne se to.

Jak se vám daří skloubit fandění a běžný život? Co na to říkají vaši nejbližší, neviděli by vás raději doma?
Nejbližší si už tak nějak zvykli. Rodiče už na to měli hodně let a má snoubenka (rozhovor vznikal v době, kdy byli oba ještě zasnoubení, dnes jsou již manželé - pozn. redakce) je naštěstí skvělá a podporuje mě. Když může, vyrazí se mnou a když ne, fandí na dálku. Mám prostě štěstí.

NEWSLETTER