Erste

Snažil jsem se s kabinou alespoň žít a hecovat ji, lituje nedokončené sezóny Jiří Beroun

Snažil jsem se s kabinou alespoň žít a hecovat ji, lituje nedokončené sezóny Jiří Beroun
6.3.2018 | Lukáš Caha

Jiří Beroun je momentálně největší stálicí znojemské kabiny. Dres s Orlem na hrudi oblékl poprvé již před patnácti lety a zažil v něm tři seniorské soutěže. Finiš letošní sezóny však sledoval kvůli zranění lýtkové kosti ze střídačky.

Pro Znojmo v neděli skončila sezóna. Jaké jsou bezprostřední pocity z ní?
Pocity jsou takové smíšené. Vyšla nám jen ta první čtvrtina základní části. Pak jsme se jen trápili. Nemohli jsme se dostat na vlnu, kdy bychom vyhráli více zápasů po sobě. Skončilo to tak, jak to skončilo.

Čím to? Co bylo jinak oproti předchozím sezónám?
Nemůžeme se vymlouvat na nezkušenost. Ten začátek soutěže byl výborný. Pak se ale něco zlomilo a nemohli jsme se dostat zpátky. Teď je pozdě na to, abychom hledali chyby. Kdybychom o nich věděli, poučili bychom se z nich už dřív a nemuseli jsme mít po sezóně na začátku března.

Během sezóny došlo k výměně trenéra. Přinesl Miroslav Fryčer do kabiny nový impuls?
Začalo se hrát útočněji a napadali jsme. Sám jsem to ale na trénincích zažít nemohl, protože mě na ně nepustilo zranění. Kluci si to ale pochvalovali. Hrálo se víc aktivně. Nemyslím si ale, že by na to měl zas takový vliv trenér. Spiš to bylo v nás.

Jiří Beroun

  • narodil se 18. dubna 1980 v Třebíči
  • do Znojma přišel poprvé v sezóně 2002/2003
  • za Orly hrál tři soutěže: extraligu, WSM ligu a EBEL
  • je majitelem extraligového bronzu a stříbra z EBEL ligy
  • v roce 2011 se stal kapitánem týmu
  • jeho statistika ve znojemském dresu čítá 612 utkání, 63 branek a 76 asistencí
  • sezónu 2017/2018 nedokončil kvůli zranění lýtkové kosti
  • jeho devítiletý syn Tadeáš hraje za znojemský mladší dorost

Vy jste závěr nadstavby sledoval mezi střídačkami. Jak moc pro vás bylo těžké, že jste nemohl týmu pomoci?
Není to nic jednoduchého, když nemůžete zasáhnout do hry. Měl jsem takový typ zranění, který mě ani nepustil na led. Snažil jsem se s kluky alespoň žít, chodit do kabiny, chválit je a hecovat.

Jak jste vlastně přišel k tomu zranění nohy?
Dostal jsem pukem. První vyšetření ukázalo, že je všechno v pořádku, ale po třech týdnech se zjistilo, že jsem měl zlomenou lýtkovou kost. Odehrál jsem s tím tři zápasy a zhoršovalo se to čím dál víc. Když to srostlo, tak jsem s tím zkoušel jít na led, ale už to prostě nešlo.

Kdyby se povedl postup do play-off, měl jste naději, že ještě zasáhnete do hry?
Vždycky, když jsem šel na led, tak jsem ten jeden trénink zvládl, ale druhý den se to zhoršilo a musel jsem čekat. I kdyby se udělalo play-off tak bych tomu týmu byl horko těžko platný. Můžete jezdit na kole nebo makat v posilovně, ale ten led prostě chybí.

Budete mít o to větší motivaci do dalšího ročníku?
Ještě nevím, jak to bude s další sezónou. Už jsme se bavili s manažerem, ale teprve uvidíme. Motivace je vždycky. Ta mi nikdy nechyběla.

Ve Znojmě jste již patnáctým rokem. Zažil jste během té doby, že se mužstvu střelecky nedařilo tak, jako v této sezóně?
Znojmo ani v extralize nesršelo góly. Vždycky se to nějak uhrálo. EBEL je na druhou stranu taková otevřená soutěž a těch gólů na ni bylo opravdu málo. Nikdo z mužstva se nedokázal ostřihnout. Až v předposledním domácím zápase s Villachem to tam napadalo. Za celou sezónu to byl snad jediný zápas, který probíhal poměrně v klidu.

Jak moc bude potřeba změnit tým přes léto, aby opět sahal po horních patrech tabulky?
Musíme vycházet z letošní sezóny. Nějaké změny určitě budou. Je to spíš otázka na vedení. Chceme znovu začít předvádět aktivní hokej, který nás vždycky zdobil a dostat zpět na stadion diváky.

Co vzkázat fanouškům?
Chtěl bych jim za celé mužstvo poděkovat, že nás podporují. Příští rok se tu znovu sejdeme. S lepším výsledkem.