Po dovolené přijde „ledokrásno“

Aktuální zprávy
ÚT 24. 6. 2008
<em>Znojmo</em> - Tento týden končí Orlům „pocení na sucho“. Ve čtvrtek se naposledy sejdou před třítýdenní dovolenou, po které bude od 21. července pokračovat příprava na ledě. Nejenom tréninky ale i vedra dávala hráčům pořádně zabrat, nikdo si však nestěžoval, naopak znojemští hokejisté si pochvalovali pestrost a byli spokojeni s netradičními tréninkovými prvky a metodami, které si na ně nachystal trenér Radim Rulík.
Vstupenky na MS IIHF 2024 v Česku

Také trenéři pochvalně pokyvovali hlavou. „Příprava proběhla dobře, k naší spokojenosti. Od začátku jsme si přáli, aby se nikdo nezranil, což se bohudík podařilo, až na pár lehčích problémů. Jsme maximálně spokojeni s přístupem hráčů, jsou pracovití, vzali to poctivě,“ hodnotil asistent trenéra Václav Baďouček.

foto
Sílu musí mít i brankáři, Jiří Trvaj posiluje s činkou

I když díky tropickému vedru crčely z útočníka Radka Procházky proudy potu, neztratil smysl pro humor. „Příprava byla pěkná, jak jinak, když máme pěkné trenéry,“ vyhrkl ze sebe v žertu.

Vzápětí již byl vážnější a sdílnější: „Všechno proběhlo v klidu, dobrá parta, mělo to nějaký smysl. Hokejový určitě. Bylo to kvalitní, teď už to jenom prodat na ledě. Celá dosavadní příprava byla dost jiná. Já jsem třeba nikdy nedělal tolik cvičení na balónech. Dělali jsme hodně stabilizačních cvičení, hodně jsme posilovali břicho nebo spíš celý trup. Vždycky se hodně posiluje, ale bývá to víc takové silové. Letos to bylo taky o síle, ale nebyla to jen klasická činka, obyčejná dřina.“

Procházka si pochvaloval i partu: „Kolektiv je bezva, v podstatě přišli jen dva noví kluci. Je to v klidečku.“ Jako všichni, i on je rád, že přijdou tři týdny volna. „Na dovolenou se těším asi jako každý. Byli jsme dva měsíce pořád spolu, takže je potřeba trochu vypustit a jeden od druhého si odpočinout. Pak nám začne ledokrásně,“ jakoby se na chvíli zasnil, ale připouští, že první tréninky na ledě nebývají ještě to pravé: „Ne, že bych se na led netěšil, ale ty úplné začátky nemám moc rád. Všechno tlačí, všechno bolí, je vedro, špatný led, ale i to má něco do sebe. Samozřejmě jsme hokejisti a je pro nás lepší jezdit po ledě.“

Během letní přípravy potkala radostná událost útočníka Jiřího Berouna, když mu jeho žena Eva porodila syna Tadeáše. „Ne, ještě jsem to ani neměl čas nějak pořádně zapít,“ přiblížil, že v tvrdé tréninkové zátěži se musí dodržovat životospráva. „Příprava byla pestrá, bavilo nás to, byli jsme zapálení. Vyhovovala mi, byl jsem s ní spokojený, ale už se těším na led,“ prozradil šťastný čerstvý otec, který se tak postaral o to, že prezident klubu Jaroslav Vlasák je již dědečkem.

foto
Ač hráči sotva popadají dech, stíhají vymýšlet různé legrácky. Jiří Dopita si rád hraje s vodou...

Nejstarší z Orlů Jiří Dopita také nešetřil chválou na dřinu, kterou jim připravili trenéři: „Mně se to moc líbilo, bylo to takové netradiční. Myslím si, že takovou přípravu neměl z kluků ještě nikdo. Byla sice náročná ale pestrá. Kluci říkali, že to bylo úplně něco jiného, než co zažili dřív. Je to zajímavější, víc to baví a uvidíme, jak se to projeví na ledě. Odezvu to má ale u kluků výbornou."

Urostlý centr se cítí v dobré kondici: "Moje kolena jsou v pohodě, všechno ostatní taky, po dlouhé době jsem absolvoval celou letní přípravu. Ve Znojmě jsem býval první dva dny, od středy jsem trénoval v Olomouci. Takové ty speciální věci, co se tady dělaly, jsem si dělal taky, takže jsem to absolvoval stejně.“ A následovaly tři odpovědi ‘ano‘ na obligátní otázky, jestli se těší na dovolenou, jestli pojede opět do Chorvatska a jestli se těší na led.

Humor nechyběl ani „Dopiťákovu parťákovi“ Radku Hamanovi: „Když vydržím ještě dva dny, tak už to přežiju. Jsem s letní přípravou velmi spokojen, absolvovat ještě dvě takové a budu uvažovat o zahraničním angažmá, protože jsem tak natrénovaný. Cítím se dobře, hlavně držím pohromadě, ale raději to zaťukám na dřevo,“ šibalsky se usmíval a ukazoval krásné bílé zuby, které během zápasů odkládá v kabině. „Bezvadný bylo, že byla pohoda, dobrá nálada a že všechno tak nějak zapadalo do sebe. Na tréninky jsme chodili rádi, užili jsme si i srandy. Když se musí zabrat, tak se zabere, ale i v té únavě se našla chvilka a zablbli jsme si, i když už jsme třeba byli vyčerpaní,“ dokládá, že velká tréninková zátěž nemusí být stresující, ale dá se zvládnout v pohodové atmosféře.

NEWSLETTER