Erste

Patrik Tondl: Můj nejbližší cíl? Příští sezona v juniorce

Patrik Tondl: Můj nejbližší cíl? Příští sezona v juniorce
17.2.2014 | Petra Matůšová

Šestnáctiletý útočník staršího dorostu Patrik Tondl patří k pilířům orlí mládežnické ofenzívy. Znojemský rodák doposud zatížil svatyně soupeřů patnácti góly a na dalších deset přihrál. Stal se tak jedním z klíčových hráčů před finišem základní části Erste Bank Juniors League.

Máte za sebou nedělní duel s LA Stars, jak byste jej zhodnotil?
Do utkání jsme nastoupili jen s dvanácti hráči v poli. První třetina byla z naší perfektní, ve druhé už bylo vidět, že trochu odpadáme. Sedli jsme si s trenérem, v kabině něco proběhlo. Do třetí třetiny už jsem zase naskočili v plném nasazení. Byl to náš druhý zápas během čtyřiadvaceti hodin, což se i projevilo. I když si myslím, že jsme zápas celkově zvládli dobře.

Co se stalo, že vás hrálo tak málo?
Chyběli nám hráči, kteří odjeli na utkání s mladším dorostem. Je to trochu paradox, ale musím říct, že když hrajeme jen na dvě kompletní lajny, tak se dokážeme více vyhecovat. Je to pro nás i lepší.

Jak jste se k takto složitému klání motivovali?
Před zápasem jsme si zařvali, zdravě jsme se nabudili. To nám pomáhá. Nesmíme na sebe hlavně křičet na střídačce, soustředit se jen na sebe a na hru.

Vy jste otevřel skóre, z jaké situace gól padl?
Viděl jsem, že proti mě startuje protihráč, který ale neměl takovou rychlost. Natlačil jsem se před něj a zavěsil pod horní tyčku.

Výborně rozjetou hru jste ztratili po čtyřech rychlých gólech do vaší klece...
To je náš častý problém. Ale ještě větší potíž vidím v tom, že jsme moc často vylučováni, a z toho to potom pramení. Je těžké se po třech, čtyřech gólech zase zvednout. To už se málokdy podaří.

Týmový duch hráče neopouští ani po prohře. Naopak vítězství si umí užít.

Je pro vás těžké zahodit za hlavu některé nepodařené zápasy, když víte, že to mohlo být lepší?
To ne, nemyslím, že je to pro nás problém. Jsou tu tak čtyři týmy na úrovni české extraligy, ale s těmi ostatními bychom mohli vyhrávat.

K ligovému duelu jste naskočili po téměř čtrnáctidenní pauze, jak jste ji vyplnili?
Hodně jsme trénovali, zaměřovali jsme se na bruslení, techniku bruslení, techniku hole. Zahráli jsme si i bago. Je trochu složitější udržovat se delší dobu jen tak bez ostrého zápasu.

Jak jste spokojený se svými výkony a s výkonu týmu?
Já jsem docela spokojený. Co se týče hry týmu, tak...nechci nikomu nic vyčítat, ale chyby se najdou. Na druhou stranu je dobře, že si to potom dokážeme říct v kabině. Trochu se tím vyčistí vzduch.

Zaměříme se na vás... Jste ze Znojma?
Jsem ze Znojma, tady jsem taky většinou hrál. Jen v loňském roce jsem působil v Brně v mladším dorostu, kde se hraje extraliga. Ale už jsem měl jít do staršího dorostu, který hraje první ligu. Tak jsem si řekl, že už je jedno, jestli hraji první ligu někde jinde nebo EBJL doma ve Znojmě.

Můžete vypíchnout nějaké svoje slabé a silné stránky?
Mojí slabinou je bruslení na malém prostoru a pohyblivost. Myslím, že mám docela dobrou techniku.

Patrik Tondl nosí na dresu číslo 16

Asi málokdo si umí představit, jak vypadá den mladého hokejisty. Zkuste jej přiblížit...
V sezoně máme jednofázové tréninky, i když někteří z nás chodí trénovat ještě i s juniory. Tréninky máme v pondělí a úterý hned po škole, ve středu hned brzy ráno. Někteří musí chodit z tréninku dřív, aby školu stihli. My ostatní si potom ještě dáme třeba nájezdy. Čtvrtek a pátek už jsou zase odpolední tréninky, takové předzápasové, protože hrajeme jen o víkendu.

Zapojujete se už i do tréninků juniorů?
Chodím skoro na každý trénink juniorky. Ale nejen já, je nás tam z dorostu víc. Chtěl bych jít příští sezonu do juniorky, tím se netajím. Je to můj cíl.

Zmínil jste školu, je těžké sloučit školu a tréninky?
Skloubit se školou se to dá úplně v pohodě, problémy nejsou. Máme nějaké menší úlevy, můžeme mít o 10% větší absenci.

Hokeji byste se tedy chtěl věnovat profesionálně. Co děláte navíc pro to, aby tomu tak opravdu bylo?
Po tréninku tu ještě zůstáváme s některýma klukama. Dáváme si navíc kliky, posilujeme břicho, děláme nějaké sklapovačky. Pořádně se vyběháme. Děláme všechno pro to, aby byl hokej tím, co nás bude živit.

Dá se říct, kolik času denně strávíte na zimáku?
Nějaké tři, čtyři hodiny denně určitě.

Na závěr trochu odbočíme...sledujete výkony českých hokejistů na olympiádě?
Ano, sleduji. Je to špatný, ale na kritiku je ještě brzy. Uvidíme, co dál. Teď dostanou těžký tým do osmifinále, tak se uvidí, jak na tom skutečně jsou.

Oblíbený český hráč?
Patrik Eliáš.

 
Co jsme psali před lety

18.10. jste si mohli přečíst:

Facebook