Erste

Kapitán Beroun: Do jiného klubu bych nikdy nešel. Ve Znojmě jsem vděčný za každou minutu

Kapitán Beroun: Do jiného klubu bych nikdy nešel. Ve Znojmě jsem vděčný za každou minutu
14.11.2017 | Jakub Prchal

Jiří Beroun je nejzkušenějším hráčem v týmu a po zásluze zastává roli kapitána. V obsáhlém rozhovoru hledá důvody předchozích nezdarů, ohlíží se ale také za svojí kariérou s Orlem na hrudi. ”Kdyby tady nebyl hokej, dávnou už nehraju,” přiznává.

Vraťme se k poslednímu utkání před reprezentační přestávkou. Jak byste jej zhodnotil?
Chtěli jsme vyhrát za tři body. Po té první třetině to bylo špatné. Náš výkon byl vlažný, neměli jsme vůbec žádný pohyb a kvůli tomu jsme dostali dvě branky. Hodně jsme byli vylučovaní. Doma nemůžeme hrát takto ustrašeně, soupeři se nás musí bát! Až od druhé třetiny se začala hra zvedat. Ukázali jsme, že jdeme za výhrou. Musíme se prezentovat daleko aktivnější hrou.

Jiří Beroun letos načal již šestnáctou sezónu v orlím dresu

První čtvrtina základní části se vydařila a zakončili jste ji na druhém místě. Následně ale přišla série proher a pád tabulkou. Co se stalo?
My jsme se o tom bavili už delší dobu. Kdybychom věděli a znali příčinu, co se děje, tak to dávno vyřešíme. Opravdu jsme se posledních šest zápasů trápili, bylo to jako přes kopírák. Nic se nám nedařilo. V těch prvních prohraných zápasech jsme hráli vždycky první třetinu dobře, ale ve druhé jsme inkasovali čtyřikrát. Zbytek zápasu jsme pak už jenom dotahovali výsledek. V reakci na to jsme si řekli, že budeme poctivě bránit, což se dařilo. Nedostávali jsme tolik gólů. V tu chvíli se nám ale zase vůbec nedařilo v útoku, nedávali jsme branky. V Záhřebu jsme nedali ani gól. Je potřeba vrátit se k herní pohodě, ve které jsme byli na startu sezóny. Vše se podaří jenom tvrdou prací.

Říkáte, že jste chtěl tři body. Pokud se ale podíváme z hlediska dlouhé série proher, je v kabině cítit úleva?
Trošku úleva to je, ale nemůžeme se tady radovat ze zisku dvou bodů. Musíme se začít škrábat tabulkou vzhůru, protože ten propad je velký. Liga je hodně vyrovnaná, takže několik výher nás může posunout opět do vrchní poloviny.

Dlouhá reprezentační přestávka týmu přijde vhod…
My musíme v přestávce hodně pracovat. Doženeme kondičku. Myslím si, že nám to pomůže. Fyzicky i psychicky vydechneme od těchto náročných zápasů. Potřebujeme nabrat síly na prosinec, protože nás čeká náročný maraton těžkých duelů. Čeká nás měsíc, kdy budeme hrát skoro obden. Musíme být silní.

Jiří Beroun v EBEL

  • 281 zápasů
  • 29 gólů
  • 44 asistencí
  • kapitán od vstupu do EBEL
  • v roce 2016 dovedl mužstvo až do finále play-off

Sedm prohraných zápasů udělá hodně s psychickým rozpoložením. Co se dělo ve vašich hlavách?
Člověk nad tím přemýšlel, co se začalo dělat špatně. Přichází různé myšlenky, jestli jsem nemohl na tréninku dát do toho víc, nebo v zápase nemohl něco udělat jinak. Věřím, že i kluci nad tím přemýšleli. Nikdo nechce prohrávat, už vůbec ne doma. Máme tady skvělé fanoušky, i přes sérii proher nás podporovali a za to jim patří obrovské uznání. My se jim za to musíme odvděčit výhrou. Doma musíme soupeře přetlačit a venku pak body nějak ubojovat.

Jak reagoval například trenér?
Já našeho trenéra obdivuju. Musí být velice citlivý, jak kdy reagovat. Někdy může křičet, jindy zase jde za týmem v dobrém. V posledním domácím zápase nás hodně nabudil, když vtrhl do kabiny. Určitě nad tím hodně přemýšlel, co má změnit a jaký trénink udělat. On z nás měl nejtěžší přemýšlení, jakou sestavu vůbec poskládat, aby se něco změnilo a bylo to ku prospěchu.

Jiří Beroun oblékl dres Znojma kromě extraligy, EBEL a první ligy také v hokejové Lize mistrů.

Vy osobně jste v posledních letech laboroval se zraněními. Letos se vám zatím vyhýbají. Cítíte se dobře?
To vůbec nechci připomínat (zaklepal na stěnu, pozn. red.). Ale jo, letos se mi hraje dobře. V minulé sezóně mi dvakrát praskla noha, takže ono to bylo víceméně jedno zranění, které mne pronásledovalo. Letos jsem teda měl už dvakrát zlomený nos, ale to jsou zranění, s kterými se dá hrát. Těším se na každý zápas a trénink, ale i na ten kolektiv. Užívám si každou minutu na zimáku. Manželka také tráví pomalu každý den tady. Jsme taková střelená rodina. Kdybychom tady měli byt, tak jsme tady pořád (úsměv).

Hrát za jeden klub tak dlouhou dobu je pomalu vzácnost. Nestala se z vaší kariéry taková každodenní rutina?
Vůbec ne! Já už jsem to říkal několik let zpátky. Kdyby nebyl hokej ve Znojmě, tak bych možná už ani nehrál. Nešel bych do jiného klubu. Jsem vděčný za každou minutu, kterou tady můžu odehrát. Užívám si to. Dokud budu na ledě platný, tak bych chtěl hrát. Když skončila extraliga ve Znojmě, přemýšleli jsme nad tím s rodinou. Mám manželku ze Znojma, tehdy se nám narodil kluk. Pro mne bylo víceméně jasné, že zůstanu tady. Nepotřebuju si nikde nic dokazovat.

Bolí vás hokej více a více?
Začátek sezóny byl dobrý. Člověk se cítil lépe, teď se únava trošku projevovala. V mém věku se člověk musí naučit regenerovat a věnovat se tělu. Není to tak, že by mne něco bolelo, nebo bych vstával ráno těžce. To by ani nemělo cenu hrát ten hokej…

Mění se s postupem času vaše role v týmu?
Myslím si, že hraju pořád to stejné. Jsem spíše dělník ledu než na góly. Občas někoho srazím a tak. Nebudu se pouštět do větších akcí. Je potřeba kluky trošku hecovat.

 
Co jsme psali před lety
Facebook